20.03.2010
čtk
Nová rusko-americká odzbrojovací smlouva bude podepsána na začátku dubna v Praze. S odvoláním na diplomatické zdroje blízké jednání to dnes napsal ruský list Kommersant. Mluvčí českého ministerstva zahraničí ale ČTK tuto informaci nepotvrdil.
Vybrali si Prahu, a nikoli Kyjev jako místo podpisu, tvrdí deník. Podle zdrojů, na něž se odvolává, se Američané vyslovili proti Kyjevu, jehož kandidaturu navrhl ukrajinský prezident Viktor Janukovyč.
Spojené státy prý zatím přesně nevědí, s jakou novou vládou na Ukrajině budou mít co do činění a nechtějí prý nějaké rychlé sbližování s Kyjevem. My (Rusové) jsme ale proti výběru ukrajinské metropole nebyli, uvedl podle Kommersantu anonymní zdroj obeznámený s jednáním.
Podpis dohody v Praze je jistý téměř na sto procent, tvrdí i list Moskovskij komsomolec s odvoláním na zdroj z ruské delegace. Podle něj by se Medveděv měl do české metropole vydat hned po návštěvě Slovenska naplánované na 6. a 7. dubna.
Žádné oficiální vyjádření ohledně místa a termínu podpisu připravované dohody však nezaznělo během návštěvy šéfky americké ministryně zahraniční Hillary Clintonové, která ve čtvrtek a v pátek v Moskvě jednala o odstranění posledních překážek na cestě k uzavření dohody. Nechceme spěchat, vysvětlila Clintonová s tím, že nejprve by vyjednávači měli ohlásit, že svou práci dokončili, a pak přijde na řadu výběr termínu a místa podpisu dohody. Podle šéfů diplomacií obou zemí zbývá dokončit jen technické aspekty smlouvy, podrobností se však zdrželi.
Mluvčí českého ministerstva zahraničí Filip Kanda dnes ČTK řekl, že Černínský palác nikdo o pořádání takové schůzky oficiálně nepožádal. Neví ani o tom, že by podobnou žádost obdržela jiná česká instituce jako například Hrad.
Předpokládá se, že smlouva by měla být hotova před washingtonskou konferencí o jaderné bezpečnosti, začínající 12. dubna. Na obě velmoci připadá 95 procent světového jaderného arzenálu.
Nová smlouva by také měla být prvním hmatatelnějším výsledkem nového startu rusko-amerických vztahů, ohlášeného krátce po loňském nástupu prezidenta Baracka Obamy do Bílého domu.
Dohoda má nahradit smlouvu o omezení stavu strategických zbraní (START) z roku 1991. Medveděv a Obama se již loni v červenci předběžně dohodli, že sníží počet jaderných hlavic na nosičích na 1500 až 1675 kusů na každé straně a počet nosičů na 500 až 1100. Rozhovory původně měly být do prosince dokončeny, ale termín dohody se opakovaně oddaloval, i kvůli sporům o americkou protiraketovou obranu, započítávání hlavic a způsobům kontroly.
Moskva od počátku ostře protestovala proti plánům předchozího amerického prezidenta George Bushe vybudovat v Česku protiraketový radar a v Polsku rozmístit protiraketové střely. Od těchto plánů Obama sice ustoupil, ale Moskvu znepokojuje případné rozmístění prvků protiraketové obrany USA na Balkáně, a tak trvá na vyjádření vazby mezi strategickými zbraněmi a protiraketovou obranou i v nové smlouvě. To by však podle pozorovatelů mohlo hrozit problémy při ratifikaci. Zřejmě i proto vazba mezi útočnými a obrannými zbraněmi, na níž trvá Moskva, prý nemá být vyjádřena přímo v textu smlouvy, ale v ruském prohlášení, že Rusko může od smlouvy odstoupit, pokud protiraketová obrana ohrozí strategickou rovnováhu sil.
Autor: Euroskop
