07.04.2010
čtk
Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes v Bratislavě se slovenským protějškem Ivanem Gašparovičem přijali u příležitosti 65. výročí konce 2. světové války prohlášení o přátelských vztazích. V dokumentu o společném pohledu na historii však chybí zmínka o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.
Prohlášení se zabývá převážně druhou světovou válkou a jejím posledním rokem 1945, kdy Rudá armáda osvobodila převážnou část někdejšího Československa. Slovensko v něm uvedlo, že nezapomene na pomoc sovětských vojsk v bojích o znovuzískání svobody. Rusko je zase podle dokumentu Slovensku vděčné, že se stará o hroby s ruskými vojáky, kteří při těchto operacích padli.
Slovenskou republiku a Ruskou federaci spojují společné vzpomínky na oběti války a společný boj proti proti silám, které ji rozpoutaly. I nadále budou činit vše pro to, aby nedošlo k oživení starých nebo vzniku nových forem nacionalistických ideologií a nevraživostí, píše se ve vyhlášení. Moskva s Bratislavou se také zavázaly vystupovat proti snahám bagatelizovat vinu nacistů a jejich stoupenců.
Dokument se obrací k budoucímu vývoji a slibuje další spolupráci mezi Moskvou a Bratislavou v otázkách bezpečnosti, energetiky a klimatu. Obě země přislíbily podílet se společně na budování mírové a prosperující Evropy.
Slovenští politologové Grigorij Mesežnikov a Alexander Duleba v dnes zveřejněném rozhovoru pro zpravodajský server iDnes.cz prohlásili, že srpen 1968 by v textu jako vyrovnání se s minulostí zmíněn být měl. Srpnové události nicméně Rusko odsoudilo již v rámci bilaterální smlouvy se Slovenskem o přátelských vztazích a spolupráci. Tuto dohodu oba státy podepsaly po rozpadu někdejšího Československa, které zaniklo na konci roku 1992.
Čeští historici Jiří Hoppe a Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ke společnémmu slovensko-ruskému prohlášení poznamenali, že minula doba z konce 80. a 90. let, kdy byli Rusové ochotni přiznat chyby. Dnešní Rusko se totiž opět vzmáhá jako impérium a usiluje o rozšíření svého vlivu.
O srpnu 1968 v minulosti hovořili Medveděvovi předchůdci. Někdejší ruský prezident Boris Jelcin za návštěvy Prahy v roce 1993 srpnovou invazi do Československa odsoudil jako nepřípustnou. Dodal ale, že demokratické Rusko nenese v této věci žádnou odpovědnost, protože vina padá na bývalé vedení Sovětského svazu.
Jelcinův nástupce Vladimir Putin v Praze 2006 uznal morální odpovědnost Ruska za vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Neneseme žádnou právní odpovědnost, ale mravní odpovědnost tady je, řekl tehdy Putin na tiskové konferenci.
Naproti tomu bývalý nejvyšší představitel SSSR Michail Gorbačov se o srpnu 1968 během návštěvy Prahy v roce 1987 nezmínil, ačkoliv to mnozí očekávali. Později prohlásil, že ho to mrzelo, ale že politické okolnosti to tehdy ještě nedovolovaly.
Autor: Euroskop
