25.04.2010
čtk
Turečtí obránci lidských práv, intelektuálové a umělci si včera poprvé v historii Turecka veřejně připomněli masakry Arménů z let 1915-17. Také v Jerevanu si desetitisíce Arménů připomněly 95. výročí zahájení deportací a masakrů svých předků v Turecku. Americký prezident Barack Obama i ve svém druhém výročním prohlášení k těmto událostem nepoužil Arménií prosazovaný a mnohými zeměmi uznaný termín „genocida“, což ocenil turecký premiér Recep Tayyip Erdogan.
Skupina nejméně 60 intelektuálů a umělců vyzvala ke shromáždění v Istanbulu, aby si zde lidé masakry připomněli. Chceme zdůraznit, že tyto události byly těžkým zločinem proti lidskosti, aniž bychom se pouštěli do debat o tom, zda to byla genocida či nikoli, řekl v turecké televizi NTV jeden z organizátorů shromáždění Ahmet Insel, profesor ekonomie na univerzitě Galatasaray.
První manifestace se konala pod heslem Již nikdy více u istanbulského nádraží Haydarpasa, odkud vyšel v roce 1915 první konvoj deportovaných. Účastníci nesli černobílé fotografie některých deportovaných intelektuálů a umělců.
V Jerevanu se dlouhý průvod odebral k památníku, aby zde položením květin uctil památku obětí pronásledování Arménů. Prezident Serž Sarkisjan při této příležitosti prohlásil, že je nevyhnutelné, aby tuto genocidu uznalo celé mezinárodní společenství. Děkujeme všem těm, kdo v mnoha zemích, včetně Turecka, chápou význam předcházení zločinům proti lidskosti a kdo v tomto boji stojí po našem boku, řekl. Masakr byl podle jeho slov bezprecedentní co do rozsahu, zrůdnosti a závažnosti důsledků.
Desítky tisíc etnických Arménů se shromáždily také například v libanonské metropoli Bejrútu. Naše dnešní požadavky jsou stejné jako před 95 lety: mezinárodní i turecké uznání arménské genocidy, řekl agentuře AFP jeden z účastníků demonstrace, libanonský státní ministr Jean Ogasapian, který je arménského původu podobně jako dalších asi 140.000 obyvatel Libanonu. Další několikatisícové demonstrace Arménů se konaly například v Paříži a Bruselu.
Za genocidu uznaly zabíjení Arménů Slovensko, Rusko, Polsko, Francie, Švýcarsko, Nizozemsko, Švédsko, Litva, Belgie, Řecko, Itálie, Vatikán a Kypr.
Americký prezident Obama, který ještě jako prezidentský kandidát sliboval označení masakru za genocidu, dnes pouze prohlásil, že šlo o jednu z nejhorších ukrutností 20. století a zničující kapitolu dějin.
Turecký premiér Erdogan takovou volbu slov uvítal. Prezident Obama vydal prohlášení, které bere ohled na citlivost Turecka, řekl.
Ankara počátkem měsíce odvolala svého velvyslance z Washingtonu poté, co zahraniční výbor Sněmovny reprezentantů přijal rezoluci vyzývající Obamu k označení systematického a svévolného vyvraždění 1,5 milionu Arménů za genocidu.
Erdogan rovněž odsoudil průběh dnešních protitureckých demonstrací v Arménii. V Jerevanu totiž podle tureckých médií byly páleny turecké vlajky a portréty tureckých představitelů.
Arménie ve čtvrtek oznámila zmrazení historických dohod uzavřených koncem loňského roku s Tureckem, které měly zpečetit proces sbližování. Jerevan Turecku vytýká, že s ratifikací příliš otálí.
Pronásledování Arménů se připomíná každý rok 24. dubna, kdy bylo v roce 1915 v tehdejší Konstantinopoli, dnešním Istanbulu, zatčeno přes 200 arménských intelektuálů a představitelů této komunity. Byl to začátek vlny masakrů a deportací, které trvaly až do roku 1917.
Podle Arménů si masakry vyžádaly 1,5 milionu obětí. Turecko přiznává, že o život přišlo na 300.000 až 500.000 lidí, tvrdí však, že nešlo o vyhlazování arménské komunity, ale že se Arméni stali oběťmi chaosu posledních let osmanské říše.
Autor: Euroskop
