Bartuška: Dohodu Ukrajiny s Ruskem v EU nikdo nechápe

29.04.2010
čtk

Podle českého velvyslance pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky Ukrajina vyčerpala „kredit důvěry“, který v Evropě ještě měla. Řekl to v rozhovoru pro ruský list Kommersant.

Bartuška v rozhovoru komentoval nedávnou dohodu Kyjeva a Moskvy, která výměnou za snížení cen plynu prodloužila pronájem sevastopolské základny ruskému námořnictvu. Pro většinu Evropanů a úředníků unie je podle Bartušky taková výměna nepochopitelná a je to velmi špatná zpráva pro investory.

EU oficiálně nic neřekne

Otázka nespočívá jen v této dohodě. Ukrajina mnoho let slibovala podniknout určité kroky k integraci s EU. Neudělala je. Protože nechápe ani to, co je třeba udělat, ani to, proč je to nutné. Kredit důvěry v evropských zemích je vyčerpán, prohlásil.

Z EU však podle velvyslance žádná ostrá slova, ani odsudky nezaznějí, protože dohody jsou vnitřní věcí Kyjeva a Moskvy. I kdyby Ukrajina povolila Rusku vojenskou základnu v Kyjevě, nikdo nic neřekne. Ukrajina je nezávislý stát a sama rozhoduje, co udělá, konstatoval.

Krok Ukrajiny neladí s evropskou mentalitou

Obdoba ukrajinsko-ruské dohody je ale podle něj v zemích EU v principu vyloučena: Rozhodnutí o ceně za plyn u nás podepisují společnosti jako GdF, RWE, EON. Nejsou však pány země. Nemohou vyměnit vojenskou základnu na území Německa či Francie za slevu na plyn. Ale na Ukrajině vláda domlouvá hospodářské otázky. Přebírá funkce, které nemá vedení EU. A to podle Bartušky s evropskou mentalitu neladí. Proto tuto dohodu v EU nikdo nepochopil, řekl.

Podle Bartušky není pravda, že bez slevy na plyn by ukrajinská ekonomika nepřežila. Kdyby uplatnila všechny možnosti úspor energie, dosáhla by nezávislosti na Rusku: země těží 20 miliard metrů krychlových plynu ročně, což by stačilo pro obyvatelstvo a komunální sféru. Zbývajících nejvýše deset miliard kubíků by mohla nakupovat ve Střední Asii. K tomu by však byly zapotřebí celkové změny v ekonomice, a k těm nikdo na Ukrajině není připraven.

Ukrajina by prý také měla myslet i na to, že od roku 2013, až bude postavena první větev plynovodu Nord Stream z Ruska přes Balt do Německa, přestane být tranzitní zemí pro přepravu plynu do západní Evropy a dosáhnout ústupků od Ruska bude mnohem těžší.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek