02.05.2010
čtk
Krizí pošramocená ekonomika, nedostupnost kvalitního vzdělání chudším dětem a diskutovaná mise v Afghánistánu jsou tématy, jež mohou rozhodnout o vítězi britských parlamentních voleb.
Ekonomika, daně a rozpočet:
– Odpovědí konzervativců na problémy ekonomiky je co nejrychlejší zalátání díry ve státní kase. Labouristé chtějí také razantně snižovat deficit, více než toryové, ale až od roku 2011, a to na polovinu. Nejdřív plánují dalších 31 miliard liber výdajů na rok 2010/11 na pomoc ekonomice, aby se vzpamatovala. Rychle škrty by podle nich mohly zadusit obrodný proces.
– Labouristé slíbili větší výdaje na nemocnice, školy a policii, což znamená větší škrty v ostatních odvětvích. Toryové by začali škrtat už letos a daně chtějí snížit; labouristé neřekli, kdy začnou omezovat výdaje, a daně chtějí zvýšit. V dubnu vstoupil v planost zákon o vyšším zdanění lidí s příjmy nad 150.000 liber ročně. Od dubna 2011 pak vyšší daně o jedno procento pro všechny s výjimkou nejchudších vrstev.
– Okamžité škrty nepodporují ani Liberální demokraté. Chtějí razantně snižovat deficit, ale až od roku 2011. Jsou ale spíš pro škrty než pro růst daní. Chtějí reformovat štědrý sektor veřejných financí, ale také až časem. Seškrtali by výdaje na obranu. A taky zvedli daně bohatým.
Afghánistán a obrana:
– Konzervativci, kteří mají tradičně pověst jestřábů, by zřídili speciální jednotky na vnitřní obranu – pohotovostní a protiteroristické. Cameron by zřídil válečnou radu, zahrnující i vůdce opozice, k dozoru nad stále nepopulárnějším britským angažmá v Afghánistánu. Současné oddíly v této zemi však chtějí zachovat. Ty čítají asi 10.000 mužů včetně speciálních sil.
– Tyto oddíly, druhý největší kontingent po USA, tam poslali labouristi. Rostoucí počet britských obětí – víc jak sto zabitých ročně – však vedl k odporu veřejnosti proti této misi. Podle vlády je však důležitá k zabránění teroristických útoků plánovaných ze zahraničí. Ozbrojenou přítomnost v Afghánistánu podporují i Liberální demokraté.
Evropa:
– Cameron opustil plán na referendum ratifikace Lisabonské smlouvy. Konzervativci chtějí zřídit zákon o suverenitě na zabránění podobným smlouvám v budoucnu. Též se stáhli z bloku pravého středu v evropském parlamentu, aby zformovali euroskeptičtější sdružení.
Chtějí zavést limity na počet přistěhovalců ze zemí mimo Evropskou unii, aby se počet imigrantů vrátil na úroveň 90. let a zavést přechodná omezení pro občany všech dalších nových členských zemí EU. Budou usilovat o znovuzískání některých pravomocí z EU.
Sociální otázky, vzdělání a zločinnost:
– Klíčovým bodem konzervativního programu je podpora manželství, promítnuto do konkrétních slibů pak společné zdanění manželů. Chtějí také zabránit tomu, aby se z nepříliš kvalitních absolventů VŠ stávali učitelé, a tím zlepšit úroveň školství, znovu zdůraznit kázeň a platit pobídky školám, posílit rodiče a studenty. Udělit větší pravomoci policii při pátrání po podezřelých. Chtějí urychlit současné plány na zvýšení věku odchodu do důchodu.
– Labouristé slibují, že zlikvidují sociální bariéry v přístupu ke vzdělání. Chtějí zajistit domácí péči zadarmo pro 280.000 nejpotřebnějších, jako jsou důchodci. Důchody se zvýšily od dubna o 2,5 procenta a další příspěvky o 1,5 procenta.
– Liberálové chtějí zlepšit vzdělávání na základních školách, zmenšit velikost tříd, poskytnou přímé finance do chudých oblastí na zlepšení šancí na kvalitní vzdělání dětí z nejchudších rodin.
Ústavní reforma:
– Konzervativci chtějí snížit počet poslanců ze současných 646 o deset procent. Chtějí poskytnou poslancům větší nezávislost v hlasování, posílit kabinet, snížit platy ministrů. Jsou proti změně volebního systému na proporční zastoupení.
– Labouristé usilují o obnovení důvěry v parlament po skandálu s poslaneckými náhradami. Horní sněmovna by měla mít pravomoci na případné vyloučení svých členů a v parlamentu by mělo existovat více možností protestů. Přicházejí též s návrhy na volitelnost horní sněmovny z osmdesáti až ze sta procent.
– Liberálové podobně jako konzervativci chtějí menší parlament. Počet by snížili radikálněji na 500 poslanců. Jsou pro proporční volební systém oproti stávajícímu většinovému systému, který propagují velké strany.
Autor: Euroskop
