10.05.2010
čtk
Evropská centrální banka je připravena pomoci ohroženým zemím eurozóny nákupy státních dluhopisů a nynější napětí na peněžních trzích pod vlivem řecké dluhové krize zmírní obnovením dolarových úvěrů. Banka to sdělila v noci na dnešek poté, co se ministři financí Evropské unie dohodli na rozsáhlém balíku podpory členských zemí ohrožených v budoucnu problémy se splácením dluhů. Do pomoci eurozóně se zapojí i centrální banky USA (Fed) a dalších zemí světa v rámci největší intervence od podzimu 2008, kdy eskalovala globální finanční krize.
ECB získá dolary, které zprostředkuje bankám v eurozóně, v obnovených swapových dohodách s Fedem, do nichž se zapojí i centrální banky Kanady, Británie, Švýcarska a Japonska. Fed oznámil, že znovu otevřel devizové swapové linky s těmito bankami, a ministři financí skupiny G20 následně tento krok podpořili.
Finanční trhy rozsáhlý plán pomoci přivítaly. Kurz eura, který minulý týden spadl na 14měsíční minimum 1,2520 dolaru, vystoupil v Asii až na 1,2950 USD a vůči dolaru i jenu získal proti pátku kolem 1,5 procenta. Akcie na asijských burzách výrazně rostly a index tokijské burzy Nikkei byl ve druhé polovině obchodování vyšší o 1,6 procenta. Po poklesu v minulém týdnu oživily i ceny ropy.
Přímé nakupování státních dluhopisů od vlád má ECB zakázáno a jejich nákupy na finančních trzích banka v obavách z podporování inflace dosud odmítala. V poslední době se však o tomto kroku začalo spekulovat kvůli zhoršení situace na finančních trzích. Na čtvrtečním zasedání v Lisabonu vedení banky ještě sdělilo, že o ničem takovém nejednalo, to však otřesy na trzích a pokles eura ještě prohloubilo. Další den ECB jednala o kritické situaci na peněžních trzích a komerčních bank.
Na peněžním trhu v Evropě kvůli sílícím obavám z přenesení řecké krize na další země eurozóny v poslední době rostou mezibankovní úrokové sazby a začalo zde být patrné ochromení podobné stavu z podzimu 2008, kdy plnou silou propukla globální finanční krize. Obavy z vyhlášení státního bankrotu v Řecku vyvolávají strach o zdraví evropských bank, které drží řecké dluhopisy v objemu desítek miliard eur.
Ministři financí EU se v noci v Bruselu dohodli, že v případě potřeby poskytnou členským zemím, které se dostanou do podobných potíží jako Řecko, formou dvoustranných půjček až 440 miliard eur (zhruba 11,5 bilionu korun). Dalších 60 miliard eur (1,5 bilionu korun) Evropská komise vyčlení z rozpočtové rezervy. Celý záchranný mechanismus by měl platit následující tři roky a jeho celková výše se podle ministrů s příspěvkem Mezinárodního měnového fondu má pohybovat kolem 750 miliard eur.
Autor: Euroskop
