12.05.2010
čtk
Vicepremiérem nové britské vlády bude šéf liberálních demokratů Nick Clegg. V úterý pozdě večer to potvrdil úřad nového ministerského předsedy, konzervativce Davida Camerona.
Cameron byl jmenován premiérem v úterý večer po rezignaci labouristy Gordona Browna. Od té doby jsou postupně zveřejňovány podrobnosti o složení nové vlády a o koaliční dohodě mezi konzervativci a liberálními demokraty. Toryové jsou po volbách nejsilnější stranou v Dolní sněmovně, ale nemají většinu, aby vládu vytvořili sami.
Liberálnědemokratičí poslanci a vedení strany dnes v noci schválili dohodu s konzervativci o vytvoření koaliční vlády, kterou uzavřeli den předtím vyjednavači obou stran. Vytvoříme novou vládu, a co je důležitější, vytvoříme nový druh vlády, řekl Clegg na tiskové konferenci.
Ministrem financí v novém kabinetu bude podle konzervativních zdrojů konzervativec George Osborne, ministrem zahraničí další konzervativec William Hague. Toryové budou mít i ministry obrany a zdravotnictví – Liama Foxe a Andrewa Lansleyho. Liberální demokraté budou mít ve vládě čtyři ministry a zřejmě 15 náměstků.
Podle britských médií se obě strany dohodly na tom, že koalice potrvá celých pět let, tedy do konce funkčního období nynějšího parlamentu. Poprvé tak Británie předem rozhodla o konání příštích voleb. Obě strany při jednání přistoupily na řadu kompromisů. Cameron slíbil Cleggovi referendum o jeho klíčové otázce: reformě volebního systému.
Máme některé hluboké a naléhavé problémy, velký deficit, hluboké sociální problémy, politický systém potřebuje reformu, řekl Cameron a dodal, že kvůli tomu chce vytvořit skutečnou a plnou koalici mezi konzervativci a liberálními demokraty.
Nick Clegg a já jsme političtí předáci, kteří chtějí dát stranou rozpory mezi stranami a pracovat tvrdě pro společné blaho a pro národní zájmy, řekl Cameron.
Jednou z priorit má být během té doby snížit strukturální rozpočtový deficit. Liberální demokraté přistoupili na záměr konzervativců již letos snížit deficit, který dosahuje 11 procent HDP, o šest miliard liber. Toryové naopak údajně souhlasili s návrhem liberálů na postupné zvýšení stropu nezdanitelného příjmu na 10.000 liber ročně (asi 300.000 korun).
Euroskeptičtí konzervativci a proevropští liberálové se také shodli, že nepřijmou euro a o každém případném předání pravomocí do Bruselu se uspořádá referendum. Liberální demokraté údajně také přistoupili na to, že bude zaveden roční limit na počet přistěhovalců ze zemí mimo Evropskou unii.
Labouristé, kteří byli u vlády minulých 13 let, vyslovili pochyby o tom, zda taková koalice, kterou mnozí z nich označují jako koalici poražených, bude legitimní. Podle nich rozhněvá veřejnost, která to dá v příštích volbách patřičně najevo.
Autor: Euroskop
