Petr Zenkner, EUROSKOP, 12. května 2010
Strategie vůči EU
Podle lídra ODS Petra Nečase zajistí České republice lepší postavení v EU dobrovolná konsolidace veřejných financí a plnění maastrichtských kritérií. Praha by také měla mít odvahu otevírat otázku přílišných evropských regulací. „Řada z nich je zbytných i zbytečných, řekl Nečas.
Českou republiku čeká podle Jany Hybáškové ve vztahu k unii debata o třech E – energetice, environmentální police a ekonomice a jejich vzájemné provázanosti. Zelení chtějí podle Lišky rozbít klišé, že z Bruselu „něco přichází a my to nemůžeme ovlivnit. Pro lepší prosazování českých zájmů je důležitá větší koordinace institucí a lepší vymezení jejich pravomocí.
Karel Schwarzenberg v úvodu zdůraznil, že Evropská unie není daná věc, ale nepřetržitý proces, který se stále vyvíjí. Česko musí být v EU plnohodnotným členem. „Neexistuje česká politika versus evropská politika, řekl. Unie musí podle něj uplatňovat princip subsidiarity, nezabývat se podružnostmi a řešit jen podstatné věci jako například energetická politika.
Vstup do eurozony
Ve vztahu k euru a termínu jeho přijetí byli představitelé stran zdrženliví. Podle Hybáškové je realistickým datumem rok 2017. Podmínky ke vstupu do eurozóny ale nyní budou tvrdší. „Výhodný termín přijetí eura jsme už propásli, řekla Hybášková. Podle Schwarzenberga je i teoretické stanovení termínu přijetí eura důležité, protože vytváří psychologický tlak. Jako možný termín uvedl rok 2020.
Petr Nečas konstatoval, že maastrichtská kritéria porušují téměř všechny členské státy. Euro doplácí na to, že šlo od počátku spíše o politický projekt, který svedl dohromady různé typy evropských ekonomik. Podle něj je nutné do roku 2017 vyrovnat veřejné rozpočty. Ke stanovení termínu přijetí eura byl skeptický. Odmítl také fixaci na euro a podpořil plovoucí kurz české měny.
Předseda Zelených prohlásil v reakci na vyjádření panelistů ke krizi a Řecku, že po splnění maastrichtských kritérií by Česká republika měla „přistoupit k té měně, v jaké se bude platit v Německu. Jana Hybášková totiž předtím Evropu rozdělila na fiskálně zodpovědný severozápad a zkorumpovaný a nezodpovědný jihovýchod. V zájmu České republiky je udržet se na severozápadě, uvedla.
Strategie Evropa 2020
Téma směřování české ekonomiky zavedlo lídry stran i k zatím ještě neschválené Strategii Evropa 2020. Liška i Hybášková Strategii podpořili, byť každý z jiného pohledu. Zelení podporují obrat české ekonomiky směrem k energetickým úsporám a znalostní ekonomice. „Musíme být konkurenceschopní v oblastech, kde je to možné, řekl Liška.
Podle Hybáškové Česká republika „byla, je a bude průmyslovou zemí a úkolem vlády je vytvořit podmínky, aby vyspělou průmyslovou zemí zůstala a vyráběla výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Páteří českého průmyslu podle ní i ve střednědobém výhledu zůstane automobilový průmysl.
Nečas byl ke Strategii skeptičtější a odvolal se na výsledky Lisabonské strategie. Rozpočet Evropské unie navíc podle něj odpovídá spíše agrární zemi, než ekonomice založené na vzdělání a inovacích. Podle lídra ODS musí Česko respektovat přirozenou strukturu ekonomiky, kterou ze 40 procent tvoří průmysl a stavebnictví. Perspektivní obory by podle něj neměli stanovovat politikové, ale podnikatelé. Stát by jim hlavně neměl házet klacky pod nohy.
Vymezení evropských kompetencí v ČR
Ondřej Liška otevřel i téma jasnějšího vymezení kompetencí mezi ministerstvem zahraničí a Úřadem vlády, kde působí Útvar ministra pro evropské záležitosti. Zdůraznil i úlohu parlamentních výborů a stěžoval si, že Výbor pro evropskou unii byl v tomto volebním období často neusnášeníschopný.
Podle Lišky musí čeští politici začít brát evropskou agendu vážně. Řešení vidí v tom, že se členy výboru stanou předsedové stran nebo poslaneckých klubů. Nečas vyzdvihl roli senátního evropského výboru, který vede Luděk Sefzig. Lídr ODS dal k úvaze, zda by nemohl fungovat společný evropský výbor Poslanecké sněmovny a Senátu.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop
