Češi nepodporují finanční pomoc eurozóny Řecku

16.05.2010
čtk

Většina lidí v Česku neschvaluje finanční pomoc eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF) silně zadluženému Řecku. Víc než polovina Čechů se také domnívá, že tato podpora nezabrání řeckému bankrotu, vyplývá z výsledků květnového průzkumu společnosti SANEP. Přes tři čtvrtiny dotázaných se pak obávají, že řecká ekonomická krize bude mít dopad na ostatní státy Evropské unie, tedy i na Českou republiku.

Více než tři pětiny respondentů si podle internetového průzkumu rovněž myslí, že řecká krize poukazuje na problémy států eurozóny. Podle názoru skoro tří čtvrtin Čechů tak není nutné usilovat o co nejrychlejší přijetí eura v Česku.

Souhrnem lze říci, že řeckou ekonomickou krizi vnímá domácí veřejnost velice ostražitě a s jistými obavami z dalších dopadů v rámci států EU, a tedy i na ČR, uvedl SANEP v komentáři k výsledkům svého průzkumu. Negativní postoj k půjčce Řecku může být dán informacemi médií, které poukazují na fakt, že si řečtí občané žijí nad poměry na úkor svých finančních možností, doplnila společnost.

Finanční pomoc ve výši 110 miliard eur (zhruba 2,8 bilionu Kč) schválenou pro Řecko eurozónou a MMF nepodporuje 59,9 procenta dotázaných, uvedl SANEP. Poskytnuté půjčky nezabrání bankrotu této země podle 54,2 procenta Čechů. Proti případné finanční pomoci ČR pro Řecko je pak 80,1 procenta dotázaných, souhlasí s ní naopak 13,6 procenta účastníků průzkumu.

Obavu, že by řecká krize mohla postihnout i další státy EU jako například Portugalsko a Španělsko, sdílí 71,6 procenta respondentů. Z jejích dopadů na státy EU včetně Česka má strach 77 procent dotázaných.

V případě, že by ČR postihl stejný osud jako Řecko, by EU pomohla podle názoru 42,4 procenta Čechů. O opaku je naproti tomu přesvědčeno 39,2 procenta účastníků průzkumu.

Řecká krize podle 61,6 procenta respondentů poukazuje na problémy ve státech eurozóny, v nichž je jednotnou měnou euro. Problémy zadluženého Řecka se tak odrážejí také v názoru ohledně přijetí eura. Celkem 73,8 procenta dotázaných se totiž domnívá, že o co nejrychlejší přijetí eura není nutné usilovat.

Internetový průzkum společnost SANEP provedla ve dnech 13. až 15. května na reprezentativním vzorku 3622 respondentů ve věkové kategorii 18 až 69 let. Statistická chyba se pohybuje kolem 1,5 procentního bodu.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek