16.05.2010
čtk
Česká republika by prý po nadcházejících parlamentních volbách mohla poprvé od listopadu 1989 výrazněji změnit směřování své zahraniční politiky. Myslí si to analytik washingtonského nezávislého institutu Centrum pro analýzu evropské politiky (CEPA) Robert Kron. Spojené státy by se podle něj na tuto variantu měly připravit, aby neztratily cenného spojence.
Českou zahraniční politiku podle Krona od vzniku státu v roce 1993 určovaly velké projekty jako vstup do Severoatlantické aliance, Evropské unie a později třeba protiraketová obrana USA či předsednictví EU.
Po předčasném pádu vlády během předsednictví EU a ústupu Obamovy administrativy od plánu na protiraketovou obranu z Bushovy éry ale bude nová česká vláda poprvé od roku 1993 bez jasně definované agendy nebo projektu s vysokou prioritou, podotkl Kron.
Podle něj připadají v úvahu tři varianty dalšího vývoje. Buď Česko neopustí tradiční atlantickou vazbu a v zahraniční politice v rámci EU a NATO bude sebevědomě sledovat svou agendu jako aktivní partner, který se neřídí zásadou něco za něco.
Nebo se Česko stane introspektivně evropsky zaměřenou zemí, jež je geopoliticky neutrální, má odpor k riziku a sleduje hlavně obchodní zájmy.
Poslední variantou je nevypočitatelný, postatlantický stát, který nevyčnívá, soustředí se hlavně na domácí témata, vyhýbá se jasným závazkům a je oportunistický.
Zatím považuje za předčasné předvídat, co si Česko zvolí. Existují ale prý náznaky, že by se země mohla vydat postatlantickým směrem a stát se typem spojence, jemuž by se USA měly raději vyhnout: nevyčnívající, nevypočitatelnou a geopoliticky neutrální zemí. Důvodem pro takový názor jsou podle Krona současné volební průzkumy naznačující vítězství sociálních demokratů s možnou podporou komunistů.
Pod současným vedením šéfa strany (a možného premiéra) Jiřího Paroubka je ČSSD považována za zaměřenou na domácí témata a postatlantickou: nesouhlasila s umístěním součásti americké protiraketové obrany a vysláním vojáků do Afghánistánu. Zároveň je pro oteplování vztahů s Ruskem a EU a pravděpodobně by utlumila tradiční český důraz na lidská práva. Ve vládě ČSSD by také poprvé od konce Havlova prezidentství nebyl žádný signatář Charty 77, napsal americký analytik.
V úhrnu by podle něj tyto změny zpochybnily budoucnost toho, čemu Kron říká havlovský konsensus české zahraniční politiky, jenž zemi během minulých 20 let dal její jedinečný profil v transatlantické politice. Možnou Paroubkovu vládu podle něj doprovázejí náznaky, že by mohla být praktická a oportunistická.
Brusel nabízí Čechům neustálý přísun strukturálních fondů a možné sídlo evropského satelitního navigačního systému Galileo. Rusko zase poskytuje směs velkých ekonomických investic a má silnou pozici jako hlavní dodavatel energií. Washington dnes nemá moc co nabídnout ani jak zatlačit, uvedl Kron. Chybí prý jasná infrastruktura, jakou byla protiraketová obrana, zmenšují se ekonomické investice a Praha stále postrádá i amerického velvyslance, cesta do Bruselu a Moskvy se naopak zdá být dlážděna zlatem.
Případné vzdalování Česka od Spojených států by přitom pro Washington podle Krona nebylo dobrou zprávou. USA by mohly ztratit zemi, jež na celém světě propaguje lidská práva, která navzdory početně malé armádě opakovaně pomohla v krizích, jako byl Afghánistán či Irák, a která nepouštěla ze zřetele atlantickou vazbu v Evropské unii.
Spojené státy by proto ve vztahu k České republice měly sledovat dlouhodobé zájmy, a ne jen přeskakovat od jednoho projektu ke druhému, míní Kron. Měly by se také zajímat o to, aby jadernou elektrárnu v Temelíně dostavěla firma Westinghouse, podporovat visegrádskou skupinu a rozmístění součástí nového projektu protiraketové obrany v Česku. V opačném případě prý Washingtonu hrozí, že přijde o nejbližšího spojence ve střední Evropě.
CEPA je podle informací na svých webových stránkách nezávislý a nestranný institut, který se zaměřuje na střední Evropu. Organizace vznikla v roce 2005.
Autor: Euroskop
