18.05.2010
čtk
Prezidenti Ruska a Ukrajiny včera v Kyjevě navrhli vytvoření jednotného euroatlantického prostoru bezpečnosti a stability a dohodli se zahájit „desetiletku“ těsné sociálně-ekonomické spolupráce, která dál prohloubí integraci obou zemí po nástupu proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Dokumenty o mezinárodní politice a bilaterální spolupráci byly podepsány během dvoudenní návštěvy, kterou v pondělí v Kyjevě zahájil šéf Kremlu Dmitrij Medveděv.
Podle dokumentu o evropské bezpečnosti navrhují Rusko a Ukrajina vytvořit jednotný prostor bezpečnosti a stability od Vancouveru po Vladivostok. Chtějí formulovat závazné záruky bezpečnosti pro všechny státy euroatlantického prostoru, a to včetně bezpečnostních garancí pro země, které se dobrovolně zřeknou jaderných zbraní a státy stojící mimo vojenské bloky.
Takový přístup by se podle obou prezidentů mohl stát základem budoucího dialogu o širokém spektru bezpečnostních otázek, jako je kontrola zbrojení, budování důvěry nebo nalezení obecných zásad pro řešení konfliktů výhradně mírovými prostředky.
Nové přátelství Ruska a Ukrajiny nebude namířeno proti žádným třetím zemím, komentoval na tiskové konferenci společné prohlášení prezident Janukovyč. Navrhujeme sousedům v euroatlantickém prostoru vytvořit takové bezpečnostní podmínky, které odpovídají dnešnímu světu a existujícím hrozbám, řekl ukrajinský prezident.
Ruský prezident Medveděv na tiskové konferenci oznámil, že obě země sestaví koordinační plán sociální a hospodářské spolupráce na perspektivu příštích deseti let. Záměr zdůvodnil nutností dohodnout obchodní výměnu v širším časovém horizontu. Z nynějšího objemu vzájemného obchodu v roční hodnotě kolem 35 miliard dolarů (730 miliard korun) se obě země během deseti let chtějí dostat na trojnásobek.
Medveděv rovněž oznámil, že Rusko hodlá využít svého mezinárodního vlivu k pomoci ukrajinské ekonomice, a to včetně jednání s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Světovou bankou. Ukrajinská vláda po nedávném hektickém, i když opožděném schválení rozpočtu na letošní rok doufá, že od MMF obdrží novou půjčku ve výši 19 miliard dolarů (téměř 400 miliard korun).
Dalším z dlouhé série nových dvoustranných smluvních dokumentů je podle agentury Interfax dohoda o spolupráci ruské černomořské flotily s vojenskými námořními silami Ukrajiny v oblasti Černého moře. Navazuje na smlouvu o prodloužení pronájmu sevastopolské námořní základny Rusku na dalších 25 let, kterou oba státy uzavřely v dubnu.
Podepsána byla rovněž deklarace o řešení problému Podněstří, proruské enklávy při řece Dněstr, která se s tichou podporou ruské armády počátkem 90. let odtrhla od Moldavska. V prohlášení se uvádí, že vyřešit problém Podněstří je možné jen mírovou cestou a rovnoprávným politickým jednáním. Dokument hovoří o dojednání zvláštního, spolehlivě garantovaného statutu Podněstří při dodržení svrchovanosti a územní celistvosti Moldavska.
Prezidenti Ruska a Ukrajiny v prohlášení zopakovali návrh z loňského března, aby se vojenské jednotky, které Rusko v Podněstří přes protesty Moldavska udržuje, změnily na mírové síly Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. K této transformaci chtějí Moskva a Kyjev vytvořit náležité podmínky, a to i za účasti pozorovatelů z Evropské unie a Spojených států.
Summit Medveděv-Janukovyč, už sedmý během posledních dvou měsíců, dnes začal nečekanou prohlídkou památníku obětem ukrajinského hladomoru z let 1932-33. Tragická etapa ukrajinských dějin je dnes citlivou otázkou vztahů obou zemí. Ukrajina za éry dřívějšího prezidenta Viktora Juščenka vyhlásila hladomor za projev stalinské genocidy, které padly za oběť miliony nevinných lidí. Rusko sám fakt vyhlazování ukrajinského venkova nepopírá, nicméně označuje ho za projev represí, kterými strádaly všechny národy tehdejšího SSSR včetně Rusů.
Při pietním aktu v Parku slávy se dnes na oba státníky spustil prudký déšť, který přerostl v krupobití. Kladení věnců podle místních médií Janukovyč kvůli vichru zvládl jen s maximálním úsilím a s pomocí ochranky.
Autor: Euroskop
