Marie Bydžovská, EUROSKOP, 20.května 2010
O nové hospodářské strategii Evropa 2020, o posílení hospodářské vlády v Evropě i o hospodářských vyhlídkách Evropy mluvil Euroskop s předsedou frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu Josephem Daulem.
Povede podle Vás řecká krize k silnější hospodářské vládě v EU?
Je to nutné, jak ukázaly problémy eurozóny. Když máme společnou měnu, potřebujeme i společnou hospodářskou vládu.
Co si máme představit pod posílením hospodářské vlády?
Taková záležitost musí být především organizována mezi členskými státy. Nejdřív musíme ve všech členských státech snížit deficity, to je zásadní. Až potom můžeme myslet více na solidaritu.
Jak chcete státy donutit, aby snížily schodky svých rozpočtů?
Jedna možnost je zavázat je k respektování Paktu stability. Myslím si, že všechny vlády si nyní uvědomují, že pokud nebudou Pakt dodržovat, skončí jejich země jako Řecko.
Joseph Daul: „Když máme společnou měnu, potřebujeme i společnou hospodářskou vládu.“ Na snímku zleva doprava José Manuel Barroso, Joseph Daul a João de Deus Pinheiro během zasedání Evropského parlamentu. Foto EK
Jaké vyhlídky na úspěch má podle Vás v tomto hospodářsky obtížném období nová hospodářská strategie EU známá jako Evropa 2020?
Naše frakce požádala Radu a Komisi, aby odložila rozhodnutí na červen, protože nejdříve musíme analyzovat krizi eura a přijmout vhodné rozhodnutí. Hospodářská strategie Evropa 2020 také těsně souvisí s přípravou nové finanční perspektivy EU na období 2013-20. Jednání o nich by měla být propojená.
Měly by být součástí strategie Evropa 2020 sankce?
To by bylo ideální.
A dovolí to členské státy?
Sankce souvisí s posílením hospodářské vlády. Nyní zjišťujeme, co bylo špatně s lisabonskou strategií (hospodářská strategie EU na období 2000-2010 – pozn. redakce), abychom se mohli stejných chyb vyvarovat.
Nezmění se v nové finanční perspektivě po roce 2013 rozdělení finančních prostředků v rámci Unie? Tzv. nové členské státy se obávají, že jejich prostředky z kohezní politiky se sníží.
Záleží na tom, co představitelé členských států poskytnou jako rozpočet pro EU. Bude předložena i otázka, zda není možné najít vlastní zdroj příjmů Unie namísto příspěvků od členských států. Až budeme vědět, jaké finanční prostředky pro EU získáme, potom budeme rozhodovat o tom, jak je rozdělíme. Je jisté, že tzv. staré členské země získají méně prostředků z kohezní politiky. Již z ní finance získaly a nebudou je tolik potřebovat. Naopak tzv. nové členské země by měly dále peníze dostávat, protože je potřebují především na budování infrastruktury.
Znamenalo by vytvoření nových vlastních zdrojů Unie zavedení evropské daně?
Přemýšlíme o tom. Nechceme lidi strašit novou daní. Potřebujeme ale strategickou infrastrukturu jako například plynovody nebo investice na vědu a výzkum. Proto jsou zapotřebí specificky evropské peníze. Víme, že členské státy nemohou na tyto záležitosti poskytnout více peněz, než v současnosti poskytují.
Strategie Evropa 2020 nemluví mnoho o zemědělství. Pokud bude diskuse o něm propojena s diskuzí o nové finanční perspektivě, bude to znamenat, že dojde ke snížení rozpočtu zemědělské politiky?
Společná zemědělská politika je první opravdovou společnou politikou. Byla přítomna již od počátku integrace a Evropa se konstruovala především kolem tohoto sektoru. Společná zemědělská politika není již otázkou pouze farmářů, je to otázkou potravinové bezpečnosti. Neměli bychom omezovat její rozsah jen na zemědělství.
V jaké pozici podle Vás bude Evropa za deset let, tedy na konci strategie Evropa 2020? Bude schopná konkurovat rychle rostoucím ekonomikám jako například Číně?
Bude to těžké.
A věříte, že se to podaří?
Standard života v Číně roste. To znamená, že standard života především v tzv. starých členských zemích poklesne. Náš životní standard byl příliš vysoký.
Jak ale politici vysvětlí lidem, že jejich standard musí klesnout?
To bude automatické. Dříve se to dělo jako následek války. Nyní se to stane následkem hospodářské krize. Dlouho jsme žili nad poměry a utráceli peníze, které jsme nevydělali. Zvykli jsme si na stále rostoucí životní úroveň. Je jednoduší si zvyknout na vyšší než na nižší životní úroveň. Ale již se to děje. Firmy, které zaměstnávají mladé lidi jim nabízejí nižší platy než před několika lety.
Třeba bankrot americké banky Lehman Brother vlastně nebyla špatná věc. Ti, kteří pracovali poctivě, byli v nevýhodě, zatímco ti druzí získali velké peníze. Díky krizi se vrátily reálné standardy, vrátili jsme se k základům.
Ale zisky bankéřů znovu rostou…
To je pravda. Ale příště již jim nikdo nepomůže. Plánujeme přijmout nové regulace. Včera jsem se setkal s Joe Bindenem (víceprezident USA – pozn. redakce) a v USA se odhodlali ke stejným krokům. Rozhodli se přijmout regulace. Biden o tom mluvil naprosto jasně. Musí se ale přidat i další státy.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop