Klaus: Lotyšsko ukázalo, že v krizi je možné bez protestů šetřit

20.05.2010
čtk

Lotyšsko dokázalo na rozdíl od Řecka reagovat na hlubokou hospodářskou krizi tím, že bez protestů veřejnosti „utáhlo opasky“. Prezident Václav Klaus to dnes řekl novinářům v Rize, kde jednal se svým lotyšským protějškem Valdisem Zatlersem. Podle Klause je rozdílný přístup obou zemí, které vážně postihly ekonomické problémy, způsoben tím, že Lotyšsko má za sebou zkušenost s komunismem. Řecko podle něj naopak těžko odvyká „snadnému životu“ a přijímá úsporná opatření.

Lotyšsko má za sebou komunismus. Nesmírně si váží toho, co se jim za posledních dvacet let podařilo a najednou toto zaškobrtnutí bere jako něco, co je cena za tu cestu vpřed. Proto bylo schopno si ty opasky utáhnout bez velkých demonstrací v Rize nebo jinde v Lotyšsku, řekl Klaus. Řecko se podle něj naopak strašně brání tomu, aby muselo z něčeho ustoupit a vrátit se zpátky.

Globální hospodářská krize zasáhla Lotyšsko nejvíc ze všech zemí Evropské unie. Loni zaznamenala jeho ekonomika pokles o 18 procent, nezaměstnanost vyšplhala přes dvacet procent.

Zatlers dnes novinářům řekl, že nejtěžší období má země za sebou a hospodářství začíná opět pomalu růst. Samozřejmě tento pád byl velice těžký a náš růst se teď zdá pomalý. Nemůžeme čekat rychlý rozvoj jako před krizí, dodal. Největším problémem je podle něj nezaměstnanost, která se sice snížila, ale zůstává kolem 16 procent.

K překonání nejhorší etapy krize podle Zatlerse přispěli obyčejní Lotyši tím, že pochopili nutnost úsporných opatření. Připomněl přitom, že platy klesly o 25 až 30 procent. Důležitým motorem reforem je podle něj také vidina přijetí eura, které chce Lotyšsko přes vážné ekonomické problémy přijmout v roce 2014.

Česko přislíbilo krizí sužované pobaltské zemi loni v únoru v rámci mezinárodní pomoci původně až 200 milionů eur (asi 5,2 miliardy korun). Vydalo dluhopisy za desítky milionů eur, zatím z nich ale Lotyšsku nepůjčilo nic. O podmínkách půjčky se dále jedná. Klaus po dnešním jednání v Rize řekl, že ministerstva financí obou zemí by měla v květnu definitivně dohodnout polovinu půjčky, tedy 100 milionů eur. O zbytku se podle něj bude dále jednat.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek