29.05.2010
čtk
Angažovanost Německa pro Evropskou unii měla klíčový význam pro jeho poválečnou rehabilitaci a hospodářský úspěch. Německo bylo po léta lokomotivou, jejíž dynamismus a poptávka pomáhají vyrovnávat recese, ještě než se prohloubí v deprese. Teď, v nejhorší možné chvíli, se Německo obrací k nacionalistickým iluzím. Na minulé hospodářské úspěchy Evropy teď pohlíží jako na úspěchy německé. Nynější hluboké problémy jsou věc kohokoli jiného, jen ne Německa. To není ani realistické ani udržitelné. Ale němečtí politici a komentátoři tyto ideje živí způsobem, který je bezohledný a škodí jim samým. V úvodníku to napsal v Evropě vycházející americký list International Herald Tribune (IHT).
V minulých týdnech, kdy se Německo ještě odmítalo podílet na záchraně Řecka, největší list země Bild navrhoval, že by Řecko mohlo prodat Akropol, aby vyplatilo své věřitele. Vysoký činitel strany kancléřky Angely Merkelové navrhoval vydražení některých řeckých ostrovů. Průzkum pro Bild mezitím ukázal, že většina Němců je pro vyhnání Řecka z eurozóny.
Po velkém vypětí následujícím po opětném sjednocení přijalo Německo obtížná rozhodnutí nutná pro obnovu konkurenceschopnosti a pro oživení růstu. Výsledkem je, že si stojí mnohem lépe než zbytek Evropy, má malý rozpočtový schodek a vysoký přebytek zahraničněobchodní bilance. Ale jeho na exportu závisející ekonomika by se zadrhla, kdyby si evropští spotřebitelé – její hlavní zákazníci – už její výrobky nemohli dovolit. Německé banky půjčily miliardy Řecku a dalším evropským zemím, které se dostaly do potíží. Pokud se věci rychle neurovnají, bude možná potřeba tyto úvěry odepsat.
Německo taky přispělo menším dílem, než jaký by mu příslušel, ke globálnímu stimulování. A za problémy související s eurem – neexistence vymahatelné společné fiskální politiky, což umožnilo Řecku a dalším dospět ke schodkům, jaké si nemohou dovolit – mají odpovědnost všichni tvůrcové eura, mezi nimiž má Německo prominentní místo.
Tyto méně lichotivé části příběhu Němci nechtěli moc slyšet. Merkelová po měsíce odolávala všem výzvám, aby se stala prostě také evropskou vůdkyní. Když Německo konečně vyslovilo souhlas s příspěvkem do ručitelského fondu – pod hrozbou zhroucení celého kontinentu -, byly evropské problémy mnohem horší.
Protože devalvace není pro země s eurem cestou, byly evropské státy s vysokými schodky přinuceny k příkrému zvýšení daní a k velkému omezení výdajů, aby dostaly tyto schodky pod kontrolu a uklidnily trhy s cennými papíry. Ale ať jsou tyto škrty jakkoli potřebné, mohou také znamenat velmi vysoké riziko, že letos ponoří kontinent ho hluboké recese, pokud je Německo nevyváží svým stimulem.
Místo co by se angažovalo pro větší výdaje, připravuje teď Německo několikaletý program hlubokých škrtů ve výdajích. Vzhledem k jeho pohnutým dějinám lze jeho strachu z deficitu a inflace rozumět. Ale právě teď německá úspornost pravděpodobně poškodí rodící se evropské oživování a prosperitu Německa samého. To je další tvrdá pravda, kterou Merkelová potřebuje své straně a své zemi říct.
Autor: Euroskop
