Marek Hudema, Lidové noviny 1. června 2010
Paříž chce přenést řízení evropské ekonomiky na úředníky. Německu za jeho souhlas nabízí post šéfa Evropské centrální banky
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se snaží přesvědčit ostatní státy platící eurem, aby byla vytvořena evropská ekonomická vláda. Napsal to včera francouzský list Le Monde. Jednotná ekonomická vláda eurozóny by mohla pomoci vyřešit problémy, které bloku platícímu eurem způsobují země s velkými rozpočtovými deficity a nadměrným zadlužením.
Podobné projekty ale již dříve odmítlo Německo. To se obává, že společně řízená ekonomická politika povede k tomu, že většinu evropských výdajů budou platit Němci, aniž by došlo ke skutečnému snížení dluhů ostatních evropských zemí.
Weber místo Tricheta
Podle francouzského návrhu by měly hospodářské záležitosti Evropy řídit šéfové států eurozóny. Vytvořili by „fórum a k ruce by měli takzvaný stálý sekretariát. Vzhledem ke složitým a zdlouhavým vyjednáváním, která provázejí každé jednání šéfů evropských vlád, by ve skutečnosti evropskou ekonomickou vládu tvořil právě tento sekretariát. Ten by navíc nebyl pod kontrolou ani národních poslanců, ani Evropského parlamentu.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se snaží přesvědčit ostatní státy platící eurem, aby byla vytvořena evropská ekonomická vláda. Na snímku Sarkozy se svým italským protějškem Berlusconim. Foto AP
Němce, kteří mají nejsilnější evropskou ekonomiku a mohou takový plán snadno zablokovat, chtějí Francouzi přesvědčit k souhlasu tím, že jim umožní ovládnout vedení Evropské centrální banky. Německo si totiž přeje silné euro, zatímco část evropských zemí dává přednost nižšímu kurzu společné měny, což podporuje vývoz, a pumpování peněz do ekonomiky ve snaze podpořit domácí hospodářský růst. Tuto politiku přitom podporuje i Evropská centrální banka. V květnu začala nakupovat státní dluhopisy jednotlivých evropských zemí, a tím de facto „tiskne další peníze. Němci se pokusili tento vývoj aspoň zbrzdit. Ve snaze zabránit příliš rychlému vytváření nových peněz a zároveň pomoci předluženému Řecku, jehož dluhy oslabují společnou měnu, přesvědčil německý ministr hospodářství Wolfgang Schäuble německé bankéře k „dobrovolné dohodě. Podle této úmluvy nebudou němečtí bankéři nikomu prodávat své řecké dluhopisy až do roku 2013. Jenže to znamená, že německé banky se nemohou chovat jako například francouzské finanční domy, které teď prodávají Evropské centrální bance řecké vládní dluhopisy za ceny, které by jim nikdo jiný nezaplatil. Finančně na tom tak Němci tratí.
Německo by proto rádo změnilo politiku Evropské centrální banky. Ta je ale nezávislá a její politiku lze změnit jen výměnou jejího vedení. Němci proto chtějí, aby v čele banky nahradil dosud úřadujícího Francouze Jeana-Clauda Tricheta šéf německé centrální banky Axel Weber. Weber by zřejmě provozoval mnohem přísnější měnovou politiku něž Trichet. Trichetovy vyprší funkční období příští rok na podzim, ale spekuluje se o tom, že by mohl odejít mnohem dříve.
K výměně šéfa centrální banky potřebují Němci podporu Francie. Podle Le Monde ji budou mít, pokud schválí francouzský plán. Paříž prý chce Berlínu zároveň nabídnout, že v rámci vzniku ekonomické vlády by jednotlivé země musely přijmout „pevné závazky, jak snižovat své schodky veřejných financí a státní zadlužení.
Jde o vliv Paříže
Projekt evropské ekonomické vlády by ale musely odsouhlasit vlády všech 16 zemí eurozóny i Evropský parlament. Část zemí včetně Německa a Francie přitom kritizovala i mnohem mírnější návrh Evropské komise na společné posuzování rozpočtů jednotlivých států platících eurem.
Navíc ze současného francouzského návrhu ční snaha Francie hrát větší roli v evropských záležitostech. Sekretariát neboli evropská ekonomická vláda by patrně sídlil ve Francii a obsadili by ho zřejmě hlavně francouzští úředníci.
Autor: Marek Hudema