03.06.2010
čtk
České domácnosti podle nich za 100 kWh zaplatily v druhé půlce loňska 359 korun, zatímco o rok dříve to ve stejném období bylo 321 korun. V devíti z 26 států bloku (údaje za Belgii nejsou dostupné) přitom zaznamenaly domácnosti naopak meziroční snížení cen. Největšího zvýšení o téměř 18 procent se naopak dočkaly polské domácnosti. Na Kypru zase ceny klesly takřka o pětinu.
Data také ukázala, že české domácnosti mají v Evropské unii šestou nejdražší elektřinu (20,01 jednotky kupní síly PPS), pokud se započítají rozdíly v cenových relacích v jednotlivých zemích. Slovákům patří v tomto směru dokonce čtvrtá nejvyšší příčka (21,12 PPS).
Nejhůře jsou na tom v tomto směru Maďaři (24,26 PPS), za nimiž následují Poláci (22,03 PPS) a Němci (21,36 PPS). Nejlépe na tom jsou naopak Finové (10,33 PPS) s Francouzi (10,61 PPS).
Podle analytika ze společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky byl růst cen elektřiny v loňském roce způsoben tím, že ceny silové elektřiny v roce 2008 výrazně vzrostly a promítly se tak negativně do konečných cen pro spotřebitele v roce 2009.
Statistici ve svých porovnáváních použili takzvané standardy kupní síly (PPS). To je uměle vytvořená měnová jednotka, která se používá při mezinárodních srovnáních. Její výhodou je, že se v ní do jisté míry vyrovnávají rozdíly, které jinak existují mezi kupní silou národních měn jednotlivých států. Obecně je možné říct, že za jeden PPS by se koupilo stejné množství zboží či služeb ve všech zemích.
Podle Hatlapatky je dnes v ČR cena silové elektřiny prakticky na stejné úrovni jako v sousedním Německu či jiných vyspělých státech EU. V přepočtu na paritu kupní síly proto logicky vychází cena elektřiny pro domácnosti vyšší pro země s nižší životní úrovní, uvedl Hatlapatka. Cena elektřiny vyjádřená v paritě kupní síly je v ČR či na Slovensku nadprůměrná a naopak levnější v některých více rozvinutých ekonomikách.
V letošním roce ceny elektřiny klesly zhruba o tři procenta a pro rok 2011 očekává Hatlapatka stagnaci až mírný růst ceny pro domácnosti. Cena silové elektřiny sice pravděpodobně poklesne, nicméně tento efekt bude vyrovnán očekávaným růstem regulovaných složek, především kvůli nárůstu příspěvku na obnovitelné zdroje energie, dodal.
Autor: Euroskop
