04.06.2010
čtk
Vlády členských států eurozóny by se měly vyhnout drastickým úsporám, které mohou přiškrtit hospodářský růst, a místo toho by jim finančně měla pomoci Evropská centrální banka. Píše o tom dnes uznávaný francouzský ekonom Thomas Piketty v deníku Le Monde. Podle něj banka v minulosti pomohla s nedostatkem kapitálu bankám a měla by tak učinit i v případě států.
To není o tvrdosti (úsporných opatření). Škrty ve veřejných výdajích nám nepomohou ukončit současnou krizi a naopak se rovnají katastrofě. Nebude to prostě fungovat, uvedl Piketty, který se drží varování mnoha ekonomů, včetně nositele Nobelovy ceny Paula Krugmanna, že rozpočtové škrty by mohly ohrozit hospodářský růst a to by jen vedlo ke zhoršení dluhové krize. Německo a němečtí ekonomové naopak volají v eurozóně po ještě výraznějších úsporných opatření.
Piketty se ovšem inspiruje ve Spojených státech, kde tamní centrální banka Fed státu podobně pomáhá, přičemž si za kapitálové injekce určuje jen zanedbatelný anebo vůbec žádný úrok. Jde přesně o to, co udělal Fed na začátku roku 2009. Za nulový výnos nakoupil americké dluhopisy v řádu stovek miliard dolarů, což umožnilo Američanům vystoupit z hospodářské krize rychleji než Evropanům, doplnil francouzský ekonom.
Podle něj v současnosti neexistuje jiné řešení, jak zabránit rozšíření dluhové krize, která se nejsilnější projevila v Řecku, jež se ocitlo na pokraji bankrotu. Sám se nebojí ani případné inflace, která by se mohla po finančních injekcích Evropské centrální banky citelně zvýšit. Ribetty ale tvrdí, že by naopak masivní finanční pomoc vládám eurozóny pomohla odvrátit deflaci, tedy propad spotřebitelských cen. To je ten americký pragmatismus, který nám stále chybí, řekl.
Autor: Euroskop
