Lukáš Folbrecht, odbor koordinace evropských politik, 4. června 2010
Evropské peníze na výstavbu dopravní infrastruktury nejsou využívány dostatečně cíleně a efektivně, projektům chybí viditelná přidaná evropská hodnota. EU financuje příliš velké množství navzájem nedostatečně propojených tahů. Tak by se daly shrnout důvody, kvůli kterým svolává španělské předsednictví spolu s Evropskou komisí na 8. – 9. června 2010 do španělské Zaragozy ministerskou konferenci členských zemí EU.
Konference v Zaragoze bude jednou z hlavních součástí širokých konzultací v rámci probíhající revize politiky tzv. Transevropské dopravní sítě (TEN-T), které Evropská komise odstartovala vydáním Zelené knihy v roce 2009 a následným zveřejněním konzultačního materiálu letos na začátku května.
| mapa 30 prioritních projektů TEN-T |
|
http://tentea.ec.europa.eu/en/ten-t_projects/30_priority_projects/ |
Síť místo koridorů
Přes veškeré úsilí a vynaložení přes 400 mld. eur na projekty v rámci politiky TEN-T (zahájena v r. 1996) bylo v realizaci projektů společného evropského zájmu, propojení národních sítí a překonání technologických rozdílů dosaženo pouze omezeného pokroku. Brusel proto navrhuje provést radikální řez a zásadní změnu architektury TEN-T.
Hlavní obrysy změn se již rýsují. Primárním cílem revize by měla být úprava tzv. prioritních projektů TEN-T, kterých je dnes celkem třicet. Namísto těchto na sebe nenavazujících prioritních projektů by měla být definována tzv. hlavní síť TEN-T (core network). Tato síť bude kromě jiného, zahrnovat valnou většinu současných prioritních projektů, měla by však zajistit jejich vzájemné propojení. Některé projekty, pro Evropu jako celek méně významné, možná z mapy priorit EU úplně zmizí.
Prioritní projekty jsou nejvíce podporovány z prostředků EU, tedy ze strukturálních fondů, fondu soudržnosti, fondu TEN-T a výhodných úvěrů od Evropské investiční banky. Zároveň jsou na úrovni EU stanoveny závazné termíny na jejich zahájení a dokončení. Na realizaci některých prioritních projektů na koridorech dohlížejí tzv. koordinátoři, kteří napomáhají koordinaci mezi státy, kterými koridor prochází.
Jedním z koordinátorů je i bývalý český eurokomisař a nyní poradce v Bruselu Pavel Telička, který má na starosti prioritní projekt č. 27 „Rail Baltica,“ který má vytvořit kvalitní železniční napojení Pobaltí na zbytek Evropy.
Peníze pro českou dopravu
Českou republiku v současnosti protínají dva prioritní železniční projekty. Projekt č. 22 má za cíl vytvořit, resp. modernizovat, železniční propojení z Drážďan do Atén. Vede přes Vídeň a Brno do Prahy a odtud směřují větve do Drážďan, Norimberku a Lince.
Projekt č. 23 je veden z Gdaňsku přes Katovice do Ostravy, odtud směřují větve přes Brno do Vídně a přes Břeclav do Bratislavy. Přes území České republiky vede i prioritní silniční projekt č. 25. Jedná se o dálniční spojení z Gdaňsku přes Katovice a Brno do Vídně. Jedna z větví tohoto projektu vede do Žiliny.
Kromě prioritních projektů, spojených do sítě, by měla být zachována i tzv. globální síť TEN-T (comprehensive network), která je podstatně širší než síť prioritní a zahrnuje většinu hlavních tahů EU. V ČR se jedná především o páteřní dálniční síť a hlavní železniční spojení. Na výstavbu této globální sítě jde v současnosti o něco méně prostředků EU než na prioritní projekty. U projektů v rámci globální sítě dosud neexistovaly žádné závazné termíny jejich dokončení, nelze však vyloučit, že revize TEN-T se pokusí tuto situaci změnit.
S ohledem na problémy související s ekonomickou krizí je zde určité riziko, že v následujících letech může být na dopravní infrastrukturu vyčleněno méně prostředků. EU proto navrhuje analyzovat, které tahy jsou z pohledu vnitřního trhu pro evropský byznys nejdůležitější, spojit je do základní sítě TEN-T a koncentrovat omezené prostředky EU právě na tuto síť. Tento systém by měl mít, z pohledu EU, největší přidanou hodnotu.
Koheze v sázce
Přepracování map TEN-T má návaznost na připravovanou revizi rozpočtu EU na následující rozpočtové období EU, tj. roky 2014 – 2020 a objem prostředků EU, který půjde v těchto letech na dopravní infrastrukturu. Pokud by se například realizovala myšlenka generálního ředitelství Evropské komise pro dopravu (DG Move) na zřízení jakéhosi jednotného dopravního fondu, nebylo by již nejspíše možné financovat výstavbu dopravní infrastruktury z kohezního a strukturálních fondů, ale všechny investice by šly právě z onoho nového dopravního fondu.
Nelze přitom úplně vyloučit, že by Komise mohla prosazovat, aby fond financoval pouze prioritní síť a nikoliv globální. To by v případě zemí s nedostatečně rozvinutou infrastrukturou, mezi které patří i Česká republika, mohlo být krajně nevýhodné.
Startovací pozici České republiky k připravované revizi rozpočtu odráží strategický dokument, předložený ministrem financí Eduardem Janotou ve spolupráci s ministrem pro evropské záležitosti Jurajem Chmielem, který dne 31. května 2010 schválila vláda na Výboru pro evropskou unii. K úvaze o vytvoření jednotného dopravního fondu se Česká republika staví zatím spíše negativně neboť je toho názoru, že cíle programu TEN-T a politiky soudržnosti jsou odlišné a je proto nutné pro ně zachovat samostatné nástroje.
| Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť (TEN-T EA) |
|
Zajišťuje technické a finanční provádění a řízení programu transevropské dopravní sítě (TEN-T). Agentura, která sídlí v Bruselu, byla založena v roce 2006 a má mandát do 31. prosince 2015. Spolupracuje s nadřízeným orgánem, kterým je generální ředitelství pro energetiku a dopravu (MOVE) Evropské komise. Agentura spravuje hlavní projekty dopravní infrastruktury v rámci finančních výhledů na období 2000-2006 a 2007-2013. GŘ MOVE nadále zodpovídá za celkovou politiku a plánování a hodnocení programu TEN-T. |
Autor: Lukáš Folbrecht, odbor koordinace evropských politik
