08.06.2010
čtk
Nizozemsko čekají ve středu předčasné volby, které by mohly výrazně přepsat politickou mapu celé země. Pokud konečný volební výsledek bude odpovídat posledním průzkumům veřejného mínění, vítězství po téměř jednom století připadne liberálům, tedy Lidové straně pro svobodu a demokracii (VVD), kterou vede velmi populární politik a zároveň hlavní kandidát na příštího premiéra Mark Rutte.
Evropa nicméně nizozemské volby sleduje zejména kvůli možnému úspěchu antiislamistické Strany pro svobodu (PVV) kontroverzního Geerta Wilderse. Ten vede již několik let masivní protiimigrační kampaň a s tím spojenou kampaň proti islamizaci země, která mu vynesla věhlas i za hranicemi Nizozemska. Wilders se rovněž netají ani svým odporem k Evropské unii, což vyvolává obavy u mnoha evropských politiků.
Volební průzkumy ještě poměrně nedávno ukazovaly, že PVV by se nakonec mohla stát vítězem voleb a Wilders by teoreticky mohl zasednout v křesle premiéra. Jeho strana posílila i během loňských voleb do Evropského parlamentu, kdy se stala druhou nejúspěšnější v zemi a úspěch si připsala i během komunálních voleb, které se konaly letos v březnu.
Zhruba 70 procenta nizozemské ekonomiky je závislé na vývozu. Měli bychom Wilderse nechat, aby se stal ministrem zahraničí a dal post ministra spravedlnosti Hero Brinkmanovi (bývalý důstojník pořádkové policie), vyjádřil v rozhovoru pro internetový server nu.nl obavy z mezinárodní izolace šéf liberálně demokratické strany D66 Alexander Pechtold.
Právě ekonomika a současná dluhová krize v eurozóně ovšem znamená pro Wildersovu stranu čáru přes rozpočet. Voličům podle nizozemských expertů vadí, že Wilders nenabízí ve svém volebním programu téměř žádné recepty na řešení hospodářské situace země, která sice není špatná, ale i Nizozemci se potýkají s citelnými dluhy. To se v současnosti také odráží i ve volebních průzkumech, kdy PVV citelně oslabuje.
Krátce před rozhodujícím hlasováním se pomalu rozplývá i Wildersova popularita, přičemž jeho odchod z politické scény si přeje zhruba třetina voličů. Alespoň trochu srovnatelné antipatie mají Nizozemci jen k osobě šéfa Křesťanskodemokratické výzvy (CDA) a současného premiéra Jana Petera Balkenendeho. Dříve velmi populární politik, který bývá pro svojí podobu s filmovou postavou označován žertovně i jako Harry Potter, vedl od roku 2002 čtyři koaliční vlády, popáté se ale premiérem již nejspíš nestane.
CDA by nakonec vůbec nemusela zasednout ve vládě. Na její úkor totiž posilují i nizozemští sociální demokraté, tedy Strana práce (PvdA), díky jejímuž odchodu z koalice se v podstatě rozpadla současná Balkenendeho vláda. Pokud se naplní poslední volební průzkumy, vítězní liberálové by teoreticky mohli sestavit vládu jen se sociálními demokraty, což Rutte v minulosti nevyloučil. Nabízí se ale i možnost na vznik středopravé koalice, tedy VVD, CDA a nejspíš i D66, která se rovněž těší rostoucí popularitě.
Autor: Euroskop
