09.06.2010
čtk
Nová maďarská vláda dnes předložila podrobnosti k plánovaným úsporným opatřením, která mají zemi vyvést z krize. Počítá se s kompletní změnou daňové soustavy, v plánu je ale také například zákaz poskytovat hypoteční úvěry v cizích měnách. Premiér Viktor Orbán preferuje rovnou daň, nově zatíží daní i bankovní sektor. Mzdové náklady ve státní správě mají klesnout o 15 procent a bude zaveden platový strop.
Prvořadým plánem je teď zavést rovnou daň z příjmu ve výši 16 procent a premiér Viktor Orbán také naznačil, že vláda sníží daně malým a středním podnikům. Vláda ale podle premiéra bude mít veřejné finance pod kontrolou a začne snižovat rozpočtový deficit.
K zákazu hypotečních úvěrů v cizích měnách Maďary nutí zkušenost právě s těmito půjčkami. Díky nižšímu úročení úvěry v zahraničních měnách začátkem tohoto desetiletí značně přispěly k hospodářskému růstu Maďarska a na celkovém objemu úvěrů pro drobné střadatele se podílely ze 70 procent. Jakmile se ale výrazněji pohnou kurzy měn, splácení takových úvěrů může být pro mnoho lidí bez dodatečných úspor velkým problémem.
Banky budou platit
Snaha zdanit bankovní sektor se nezamlouvá jen Maďarům, podobný návrh se snažily prosadit i další vyspělé země. Ministři financí G20, kteří jednali minulý týden v Soulu, ale návrh prozatím odmítli. Naopak Maďarsko se tímto nápadem inspirovalo.
Rádi bychom s bankami začali jednat o tom, jaký bude základ pro takovou daň a jak si to břemeno mezi sebe rozdělí banky, pojišťovny a leasingové společnosti. My navrhujeme, aby (bankovní daň) platila tři roky, sdělil k záměru Orbán. Díky tomuto opatření by vláda mohla dodatečně vybrat asi 200 miliard forintů (zhruba 18,4 miliardy Kč).
Maďarsko se snaží uklidnit finanční trhy, které na konci minulého týdne silně znervóznily výroky některých maďarských činitelů ke stavu tamních veřejných financí. Část představitelů vládní strany uvedla, že Maďarsko se jen těžko vyhne řeckému scénáři. Po bouřlivé reakci trhů ale začali brát svá slova zpět.
Trhy reformám zatím věří
Dosavadní kroky maďarských činitelů na trh celkem zapůsobily a vzhůru se vydaly jak akcie, tak maďarský forint. Ten je sice pořád ještě dost rozkolísaný, během pondělí ale vůči euru zpevnil až o jedno procento. Dnes už zůstal bez větších změn a pohyboval se kolem 284,8 HUF/EUR. Hlavní akciový index BUX klesl o 0,3 procenta na 21.124,39 bodu.
První reakce analytiků na chystané změny ale nejsou příliš jednoznačné. Daň ze zisků bank spolu s rovnou daní z příjmů by podle nich mohly Budapešti zajistit dost peněz na to, aby bylo možné splnit požadovaná úsporná opatření. Na druhou stranu však poukazují na to, že zákaz poskytovat lidem hypotéky v cizích měnách by mohl bankám uškodit.
Ta opatření vyjasňují, že (Orbán) je odhodlaný udržet rozpočtový deficit na 3,8 procenta HDP, řekl analytik ústavu UniCredit Gyula Tóth. Postrádám několik podrobností, zdá se ale, že nejvýznamnější část financování, což je daň ze zisků v bankovním sektoru, by měla být na tento rok dostatečná, řekl.
Splní Orbán předvolební sliby nebo závazky EU a MMF?
Orbána vyneslo do premiérského křesla jednoznačné vítězství jeho strany Fidesz v dubnových parlamentních volbách. Nový reformní program se zásadně odlišuje od toho, se kterým pracovala předchozí úřednická vláda socialistů. Ta loni snížila výdaje, aby mohla řešit následky krize. Maďarsko se v roce 2008 ocitlo v tak závažných problémech, že muselo přijmout pomoc Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Pravicově orientovaný Fidesz slíbil snížit výdaje a provádět takovou politiku, která povede k tvorbě nových pracovních příležitostí. To mělo i pomoci řešit vysoké zadlužení Maďarska. Analytici ale teď poukazují na to, že pokud by vláda na předvolebních slibech trvala, patrně by ohrozila cíle dohodnuté s EU a MMF. Maďarsko od nich přijalo pomoc v objemu 25 miliard eur (asi 648,1 miliardy Kč).
Orbán řekl, že ekonomika se musí opřít o vyšší produkci a další pracovní místa. Zároveň chce zmrazit výdaje ve státních institucích a zavést u státních platů strop. Všechna tato opatření by měla zajistit, že se mzdové náklady sníží o uvedených 15 procent. Dluh je v nadcházejících letech samozřejmě nutné snížit. Musíme jej držet pod kontrolou, a pokud to bude možné, tak jej snížit, řekl k plánům vlády premiér.
Mezinárodní ratingová agentura Moody’s Investors Service v pondělí upozornila, že snaha maďarské vlády zvažovat rovněž méně běžná opatření na zvýšení daňových příjmů je důvodem k obavám. Vládní činitelé ale trvají na tom, že se budou držet rozpočtových cílů dohodnutých s MMF a EU. Maďarsko by tak letos mělo mít rozpočtový deficit 3,8 procenta HDP, bude ale rovněž muset snížit výdaje o jedno procento až 1,5 procenta HDP.
Autor: Euroskop
