14.06.2010
čtk
Výrazný úspěch v nedělních předčasných belgických volbách podle zatím neúplných výsledků zaznamenala separatistická Nová vlámské aliance (N-VA). Ta prosazuje postupné předávání autonomie regionům, jenž by mělo vyústit v rozdělení země. Ve frankofonním Valonsku uspěli socialisté. Naopak ztratili vlámští křesťanští demokraté i liberálové, tedy dosavadní koaliční strany.
Místní média v reakci na výsledky píší o tom, že Vlámskem se přehnala cunami nezávislosti a že tímto bohatším belgickým regionem otřáslo politické zemětřesení. Úspěch N-VA zdůrazňuje i fakt, že jde o vůbec první případ v historii, kdy takto uspělo separatistické seskupení. Překvapení to ale úplně není, neboť stranu Barta De Wevera favorizovaly předvolební průzkumy.
Belgii tvoří frankofonní jih (Valonsko), vlámsky hovořící sever (Vlámsko) a dvojjazyčný Brusel. Vlámové představují zhruba 60 procent obyvatel. Na východě země žije i malá německá menšina. Valonsko je chudším regionem, takže na jeho rozvoj přispívají vlámští daňoví poplatníci.
N-VA vyhrála dnešní volby. Stojíme tady před vámi se stranou, která získala nějakých třicet procent (vlámských hlasů), řekl lídr strany Bart De Wever v televizí přenášeném proslovu. Podle projekcí stanice VRT by jeho strana mohla mít v dolní komoře parlamentu 30 ze 150 míst proti současným osmi.
Předčasné volby vyvolaly spory Vlámů a Valonů
Předčasné volby vyvolala demise kabinetu premiéra Yvese Leterma. Hlasování bylo označováno za jedno z nejvýznamnějších v novodobé historii země sužované dlouhodobě spory jazykových komunit. Kvůli nim se objevují hrozby, že by se Belgie mohla rozpadnout.
Leterme podal demisi kvůli sporům točícím se v poslední době zejména kolem jazykových, volebních i dalších práv frankofonní menšiny na vlámských předměstích Bruselu. Stalo se tak jen několik měsíců poté, co jeho kabinet vznikl. Ačkoli šlo už o několikátou vládu od voleb v roce 2007, vlámské a valonské strany nebyly schopné dohodnout se na reformách.
Analytici čekají složitá jednání o nové vládě. Kromě sporů o práva příslušníků jazykových komunit a o růst autonomie regionů na úkor centra ve volbách hrála značnou roli ekonomická témata. I na Belgii citelně dopadá krize. Zemi trápí i silné zadlužení, které je třetí nejvyšší v EU. Letos by mělo přesáhnout hranici 100 procent hrubého domácího produktu. Nová vláda bude muset provést výrazné škrty.
Belgii čeká od července půlroční předsednictví EU. Do té doby však vzhledem ke zkušenostem z minulosti nový kabinet asi nevznikne – po volbách 2007 formování vlády trvalo tři čtvrtě roku. U moci tak alespoň na začátku předsednictví bude Letermova vláda spravující zemi v demisi.
Uskuteční se v Belgii československý scénář?
Pro N-VA bude složité najít partnery pro své plány, podle kterých by se země mohla časem rozdělit jako na počátku 90. let Československo. Valonské strany se totiž na předávání moci regionům dívají velmi obezřetně. Podle expertů je možné, že premiérem by se mohl stát za cenu určitých ústupků lídr frankofonních socialistů Elio Di Rupo. Zástupce frankofonní menšiny by tak v čele vlády stanul po 36 letech. Jeho socialističtí partneři podle neúplných výsledků uspěli i ve Vlámsku, i když ne tak výrazně jako jejich frankofonní kolegové.
N-VA si přeje debatu o tom, jak se Vlámové a Valoni po zhruba 180 letech společné historie vydají každý svou cestou. Nebojte se, zatím se ještě nerozpadáme, řekl dnes ČTK asi 50letý Gilles, který volil v jedné ze škol v bruselské čtvrti Ixelles. Komu dal hlas, nechtěl říct. Bylo to každopádně státotvorné, podotkl jen s úsměvem tento frankofonní Belgičan.
Předpokládá se vysoká účast, neboť hlasování je v Belgii už od konce 19. století povinné. Lidem, kteří k volbám nepřijdou poprvé, hrozí pokuta 55 eur (1400 korun), při opakované absenci to může být i více. Hlasovací právo má kolem 7,7 milionu lidí.
Autor: Euroskop
