16.06.2010
čtk
Lídři členských států Evropské unie se na zítřejším summitu v Bruselu znovu pokusí přesvědčit finanční trhy, že současnou dluhovou krizi zvládají. Po schválení finanční pomoci bankrotujícímu Řecku a vytvoření garančního fondu v objemu stovek miliard eur pro případ rozšíření krize do dalších zemí se šéfové států a vlád pokusí najít alespoň částečnou dohodu na změně unijních rozpočtových pravidel.
V současnosti základní pravidla obsahuje Pakt stability a růstu. Jeho páteří je předpoklad, že žádný stát by neměl v případě ročního rozpočtového deficitu překročit hranici tří procent hrubého domácího produktu. Méně zohledňované pravidlo zemím zapovídá překročit hranici 60 procent HDP v případě celkového dluhu. V současnosti ale drtivá většina států EU obě pravidla porušuje a v případě ročního deficitu to platí i o České republice. Evropská unie však dosud nikdy žádné z těchto zemí neudělila sankce, přestože jí pakt tyto možnosti dává.
Van Rompuy připravuje přísnější sankce
I tak ale evropští politici žádají zpřísnění sankcí, které připravuje expertní skupina pod vedením prezidenta EU Hermana Van Rompuye. V úvahu připadá mimo jiné ztráta hlasovacích práv či zastavení přílivu evropských dotací. Názory se ale v tomto případě liší, Německo například požaduje zásadní změny unijních smluv, Evropská komise naproti tomu jejich snahu označuje za naivní.
Evropa si nově uvědomuje, že pravidla nebyla respektována a nyní se to musí změnit. Obcházením pravidel riskujeme naši ekonomickou budoucnost, řekl po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou šéf Evropské komise José Barroso. Vztah obou politiků je však v současnosti poznamenán spory.
Ekonomickou vládu pro 16 nebo 27 států?
Merkelová spolu s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym budou na summitu EU prosazovat vznik takzvané ekonomické vlády, která by se měla vztahovat na celou unii, nikoliv jen na problémy zmítanou eurozónu. Rozšíření vlády na celou EU prosazuje především Merkelová, zatímco Sarkozy se snaží státy přimět, aby souhlasily s jeho představou o vytvoření skupiny lídrů eurozóny s vlastním sekretariátem. Ten by přitom fungoval právě jako hospodářská vláda zemí platících evropskou jednotnou měnou.
Podobné snahy se ale vůbec nelíbí Evropské komisi a Evropskému parlamentu. Ti vnímají pokusy o vytvoření nového institucionálního uspořádání jako ohrožení vlastních pravomocí.
Barroso: Ekonomickou vládou je Komise
Barroso europoslancům řekl, že podle unijních smluv je ekonomickou vládou EU samotná Evropská komise a lídři členských států nemají žádnou možnost, jak si její pravomoci legálně přivlastnit. Parlament jde ve své kritice ještě dál a hrozí, že pokud summit EU podpoří stanoviska Merkelové či Sarkozyho, bude na protest blokovat většinu legislativních návrhů. Když hoří dům, Evropská unie má plno práce s meziinstitucionálním bojem, komentoval sarkasticky současnou situaci analytický internetový server Eurointelligence.
Názory členských států EU ovšem nejsou jednotné ani u dalších navrhovaných opatření. Británie například odmítá jakékoliv úvahy o tom, že by unijní ministři financí posuzovali národní rozpočty ještě předtím, než je dostanou ke schválení národní parlamenty. Tohle není návrh, který můžeme podpořit. Britský rozpočet musí být představen britskému parlamentu a to je pozice, kterou budeme držet, řekl BBC britský ministr zahraničí William Hague.
Otázkou rovněž zůstává, jak se EU postaví k problémům Španělska. To bývá přirovnáváno k Řecku a v poslední době se v médiích objevují spekulace, že eurozóna či Mezinárodní měnový fond chystají pro Španělsko finanční pomoc. Evropská komise podobné úvahy striktně odmítá, ale v minulosti se takto chovala i v případě Řeků, kteří nakonec finanční pomoc získali.
Autor: Euroskop
