26.06.2010
čtk
Řecká vláda se dohodla na návrhu změn penzijního systému, což je jeden z předpokladů, aby Řecko mohlo čerpat finanční pomoc dohodnutou s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem. Návrh nejrozsáhlejších změn za poslední desítky let předpokládá, že se ženám zvýší věk odchodu do důchodu z nynějších 60 na 65 let, počítá se ale i s omezením některých příspěvků a také s tím, že nebude možné tak snadno odejít do předčasného důchodu.
Ženy tak budou chodit do důchodu ve stejném věku jako muži. V Řecku je ale problém v tom, že je tam značně rozšířený zvyk odcházet do důchodu mnohem dříve, než je stanoveno zákonem. Vláda proto navrhla, že se zároveň zvýší požadavek na počet odpracovaných let z nynějších 35 až 37 na 40 let, čímž chce předčasné odchody do důchodu omezit.
Zdědili jsme penzijní systém, který zkrachoval a my ho teď napravujeme. Bude to úplně nový systém. Je naší zodpovědností zachránit tuto zemi před bankrotem, řekl na tiskové konferenci ministr práce Andreas Loverdos. Premiér Jorgos Papandreu dodal, že pokud má Řecko vyplácet důchody, pak se musí odhodlat k hlubokým reformám. Bez nich to prý nepůjde.
Takzvaný efektivní odchod do důchodu, který zohledňuje právě i předčasné odchody, se v současné době pohybuje kolem 61,4 roku. Záměrem vlády je tento průměr do roku 2015 zvýšit na 63,5 roku. V Řecku jsou ale i skupiny lidí, převážně ve státní správě, kde je efektivní věk odchodu do důchodu o mnoho nižší.
Průzkumy veřejného mínění naznačují, že většina Řeků není s návrhem změn spokojena. Odboráři chystají na 29. června čtyřiadvacetihodinovou stávku a chtějí zákonodárce přesvědčit, aby návrh odmítli. Vládní socialisté si ale změny musejí prosadit, neboť je slíbili, když přijali nabídku pomoci od EU a MMF. Řecko může v příštích třech letech postupně čerpat úvěry v objemu až 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč).
Zprávu o připravovaných změnách penzijního systému ale přivítala Evropská unie. Vítáme to jako nezbytný krok ke zlepšení životaschopnosti veřejných financí, řekl mluvčí EK Amadeu Altafaj. Komise už dříve uvedla, že pokud by Řecko svůj byrokratický penzijní systém nereformovalo, pak by jeho náklady do poloviny tohoto století patrně vystoupily až na 24 procent hrubého domácího produktu. To by bylo nejvíce v eurozóně.
Díky těm změnám výdaje (na penze) v roce 2060 dosáhnou 15,5 procenta ze současných 12,5 procenta HDP, přiblížil Loverdos.
Premiér Papandreu varoval, že změny ve fiskální oblasti jsou jen špičkou ledovce, Řecko prý potřebuje hluboké změny. Socialisté mají v parlamentu 157 křesel z celkových 300. Návrh změn by tak měl projít navzdory tomu, že výhrady proti návrhu mají i ve vlastních řadách.
Autor: Euroskop
