28.06.2010
čtk
Podle EUObserveru je jednou z možností vznik krizového ředitelství v blízkosti kanceláří Ashtonové v Bruselu. Pracovalo by v něm kolem 160 lidí a rozpočet by dosahoval ročně deseti až 20 milionů eur.
Operační sál by tvořily konferenční stoly, monitory se satelitními snímky a televize zobrazující aktuální zpravodajství. Ashtonová by také měla k ruce tým expertů na informační technologie a zázemí pro vědce a stratégy, kteří by z dostupných dat analyzovali situaci.
Krizové centrum již existuje v rámci Evropské komise i Rady EU, ač v trochu jiné podobě. Právě tyto složky by měly nicméně tvořit páteř vznikající skupiny.
Ashtonová bude stát v čele vznikajícího diplomatického sboru EU. Bude mít k dispozici informace od stovky zahraničních delegací EU a z některých civilních a vojenských misí. Chce také vysílat své lidi do krizových zón na krátké poznávací cesty. Skrze prostředníky by měla komunikovat také s rozvědkami některých států.
Mnohé je však ještě třeba doladit. Půjde třeba i o to, zda by mělo toto operační středisko řešit jen přírodní krize, nebo i konflikty způsobené lidmi či různé pandemie. Otázkou také je, zda právě Ashtonová je tou pravou osobou k řízení podobného střediska, podotkl server.
Autor: Euroskop
