30.06.2010
čtk
Předsednictví Evropské unie ve čtvrtek od Španělska převezme Belgie, tedy politickou krizí sužovaná země, v níž po nedávných předčasných volbách stále vládne kabinet v demisi. Na šestiměsíční období, kdy budou její zástupci řídit různá unijní jednání, patrně budou mít vnitropolitické problémy vliv. Pod palbu kritiky jako kdysi Češi s obdobnými problémy se ale Belgičané nedostali.
Samozřejmě, že to bude mít vliv. Bude to víc administrativní než politické předsednictví, když teď Belgie zatím nemá novou vládu, řekl ČTK Karel Lannoo ze Střediska pro výzkum evropské politiky (CEPS).
Vláda v demisi možná předsednictví dokončí
Je možné, že stávající kabinet premiéra Yvese Letermea, který kvůli sporům mezi Vlámy a Valony podal demisi a vyvolal tím červnové volby, odejde do konce roku, tedy ještě před koncem předsednictví. Vyloučit se ale nedá ani to, že Leterme zůstane v úřadě po celou dobu předsednictví, neboť v minulosti sestavování vlád často trvalo řadu měsíců. Ve volbách zvítězila vlámská strana N-VA, která prosazuje postupné rozpuštění Belgie, zmítané spory jazykových komunit.
Server EUObserver v úterý napsal, že rychlé zformování vlády, o kterém se nyní v Belgii hovoří, by nemuselo být v zájmu země právě s ohledem na předsednictví. Nebezpečné by mohlo být střídání vlád ve chvíli, kdy by nastala nějaká nenadálá krize v EU. Jako příklad server zmínil jednání o mechanizmu na pomoc zemím eurozóny sužovaným dluhy.
Měření různým metrem?
Když EU v první polovině loňska předsedali Češi, tak se při výměně vlády během této role dostali pod ostrou kritiku z různých stran. Bylo jim vytýkáno, že v době hospodářské krize svými problémy vystavují EU dalším nebezpečím. K Belgii jsou diplomaté i analytici přívětivější, což je způsobeno řadou důvodů.
Pro Belgii, která byla jednou ze zakládajících zemí bloku, nepůjde o první zkušenost s šéfováním nyní 27člennému bloku, jak tomu bylo v případě Česka. Předsedat unii bude Belgie již podvanácté. Většina unijních institucí sídlí právě v belgické metropoli Bruselu, kterému se kvůli tomu také přezdívá hlavní město Evropy.
Jedním z klíčových partnerů předsednictví bude v EU její prezident Herman Van Rompuy, což je bývalý belgický premiér. A navíc už platí Lisabonská smlouva, která změnila roli předsednictví tím, že vytvořila dvě nové významné tváře EU – kromě prezidenta EU díky ní vznikl post šéfa unijní diplomacie.
Navíc Belgie je hodně proevropská, což se o Češích říct úplně nedalo, podotkl také Lannoo. Člověka může jen zamrzet, že na nás hleděli trošku jinak než na ně – ve smyslu zbytečné kritičnosti nebo podezřívavosti vůči českému předsednictví, na rozdíl od toho belgického, povzdechl si před časem český ministr zahraničí Jan Kohout.
Hlavně nezopakovat neúspěch Španělů
Podle Lannoa bude největší výzvou Belgičanů během předsednictví udržet vzhledem k stavu belgické politické scény věci EU v chodu. Španělské předsednictví podle něj příliš úspěšné nebylo.
Kromě změn fungování institucí kvůli vstupu Lisabonu v platnost sehrálo svou roli to, že tamní premiér José Luis Zapatero není na mezinárodní scéně příliš výraznou osobností, a zejména fakt, že na Španělsko velmi tvrdě dopadla hospodářská krize. Kvůli tomu se musel Madrid soustředit na snahy dostat se z této složité situace. Jako neúspěch se vnímá i to, že se Španělům nepodařilo uspořádat summit mezi EU a USA, který mělo v plánu.
Mezi priority belgického předsednictví budou podle nedávné prezentace patřit třeba vytvoření orgánu pro dohled nad finančními trhy či změny ve fungování paktu stability a růstu, který stanovuje podmínky, jež by měly splňovat veřejné finance v zemích EU. Belgie doufá, že za jejího předsednictví budou položeny základy diplomatické služby EU a že se výrazně pokročí v jednání o přijetí Chorvatska či Islandu.
Autor: Euroskop
