Marie Bydžovská, EUROSKOP, 1. července 2010
Vzhledem k tomu, že významnou část předsednictví povede premiér v demisi, je pravděpodobné, že výrazně posílí postavení „evropského prezidenta, jak bývá Herman van Rompuy novináři přezdíván.
Změny zavedené Lisabonskou smlouvou se v případě Belgie projeví výrazněji než za končícího španělského předsednictví. Také skutečnost, že evropské summity se budou konat v bruselském „srdci EU může přispět k prosazení silnější role unijních institucí a upozadění role rotujícího předsednictví. Belgie je navíc jedním ze zakládajících členů unie a podporuje těsnější integraci.
V roce 2001 byla například za posledního belgického předsednictví přijata Laekenská deklarace. Ta dala základ pro ustavení konventu, který vytvořil Ústavní smlouvu, neúspěšnou předchůdkyni Lisabonské smlouvy. Pokud se belgickému předsednictví podaří implementovat „lisabonské změny, uzavře pomyslnou smyčku reformy Evropské unie.
Belgický premiér Yves Leterme (uprostřed, ministr zahraničí Steven Vanackere (vlevo) a státní tajemník Olivier Chastel představují program a webovou stránku rotujícího předsednictví. Vláda je ale v demisi a tak bude hlavní roli hrát jiný Belgičan – předseda Evropské rady Herman van Rompuy. (foto: eutrio.be)
Za belgického předsednictví posílí Rompuy a Ashtonová
Proto také jednou z hlavních priorit v nadcházejících šesti měsících bude prosazení úlohy dvou nových evropských postů. „Jsme připraveni omezit svou roli rotujícího předsednictví, protože jedině tak dáme prostor Hermanu Van Rompuyovi a Catherine Ashtonové, aby uplatňovali své pravomoci, prohlásil belgický premiér Yves Leterme. „Belgie bude implementovat Lisabonskou smlouvu, celou Lisabonskou smlouvou a nic než Lisabonskou smlouvu, citoval další Letermovo vyjádření server Euractiv.
Nový Laeken?
Vzhledem k hospodářským obtížím Evropy se úspěšnost předsednictví bude posuzovat především tím, jak se mu podaří řešit hospodářskou a rozpočtovou krizi. Zásadní bude konsolidace Paktu stability a růstu a posílení hospodářské koordinace v EU. Vypracováním plánu s těmito cíli byla pověřená expertní skupina vedená Hermannem van Rompuyem. Ta představí výsledky své práce na říjnovém summitu Evropské rady.
Podle portálu Euractiv chce předsednictví na základě výsledků Rompuyovi práce zahájit rozsáhlou iniciativu pro vytvoření evropské ekonomické vlády. „Netrvám přesně na tomto pojmu, ale máme v úmyslu zahájit nový Konvent, cituje Euractiv člena vlády. „Můžete to považovat za iniciativu „laekenského typu, odpověděl ministr na dotaz serveru.
Hospodářské plány pro příští desetiletí
Předsednictví se také pokusí o dotažení již probíhajících iniciativ. V jeho průběhu bude připravována implementace Strategie Evropa 2020 schválené na červnové Evropské radě, která určuje ekonomické cíle Unie na příštích deset let.
Jako reakci na finanční krizi připravuje EU regulaci finančního sektoru. Belgické předsednictví připraví víceletý akční plán reformy finančních služeb. Do konce roku chce schválit nový systém finančního dohledu sestávající ze tří institucí mikrodohledu a jednoho orgánu pro kontrolu rizik na makro úrovni. Na základě práce Basilejského výboru by měla být stanovena nová pravidla kapitálové přiměřenosti.
Rada bude pod belgickým vedením usilovat o příspěvek finančního sektoru k řešení a prevenci krizí a pádů finančních institucí. Jednou z možností takového příspěvku je bankovní daň, ze které si Česko jako jediné vyjednalo na červnovém summitu výjimku.
Předsednictví bude pokračovat v prohlubování vnitřního trhu, přičemž bude vycházet z Montiho zprávy. V jeho průběhu se očekává i reforma projektu jednotného evropského nebe.
Belgický premiér Yves Leterme a předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek (foto: eutrio.be)
Evropa bude inovovat
Jako vlastní prvek se Belgie rozhodla přinést prioritu inovace. Jím bude věnován podzimní summit Evropské rady. Evropští politici na něm budou diskutovat o Plánu pro výzkum a inovace, přičemž se budou zaměřovat na intelektuální vlastnictví, financování výzkumu, veřejné zakázky a infrastrukturu pro inovace. Je nicméně možné, že podobně jako na červnovém summitu zastínilo prioritu přijetí hospodářské strategie do roku 2020 řešení rozpočtové krize, ustoupí plánovaný program akutnějším problémům i na podzim.
Belgie bude usilovat o zavedení patentu EU do konce roku 2010. Evropská unie se o jednotný patent pokouší již od roku 2003, ale její snahy zatím vyzněly převážně naprázdno. K největším komplikacím realizace myšlenky na ochranu vynálezu po celé EU patří vysoké náklady na překladové služby.
Členské státy budou muset před závěrečným prosincovým summitem určit své cíle na výdaje na vědu a výzkum. Strategie Evropa 2020 požaduje průměrné výdaje 3 procenta HDP pro celou EU, rozvinutější státy by se měly podílet více.
Pro Česko je důležité rozhodnutí o sídle evropského navigačního systému Galileo, ke kterému by mělo dojít do konce roku. Z původních 11 kandidátů zbyly již jen tři státy, přičemž ČR je považována za favorita.
Sociálně soudržná Evropa
Vedle ekonomického oživení chce Belgie podporovat boj proti chudobě a rozvoj veřejných služeb s důrazem na evropskou přidanou hodnotu ve zdravotnictví a řešení otázky stárnutí obyvatelstva včetně penzijních reforem. Priorita souvisí i s ustanovením roku 2010 evropským rokem boje proti chudobě.
Vzhledem k razantním rozpočtovým úsporám se nicméně experti obávají, že nebude možné významné ambice v sociální oblasti prosadit. Očekávají se také spory o rozdělení cíle snížení chudoby ze Strategie Evropa 2020 mezi členské státy.
Přechod k zelené ekonomice
EU se účastní následných rozhovorů po Kodaňském summitu o boji proti klimatickým změnám. Na listopadovém setkání Rámcové úmluvy o klimatických změnách v Cancúnu chce prosadit „zřetelný pokrok v redukci oxidu uhličitého a v závazcích na podporu rozvojových zemí v boji proti změnám klimatu.
Vedle toho chce belgické vedení EU podpořit přechod k „zelené ekonomice mimo jiné prostřednictvím zdanění. Cílem je i konsensus v evropské legislativě umožňující členským státům získat zpět náklady na odstranění externalit silniční dopravy od jejich uživatelů. EU se bude dále připravovat na 10. konferenci účastníků Úmluvy o biologické diverzitě v říjnu v Nagoyi.
Implementace Stockholmského procesu
Během předsednictví bude pokračovat implementace víceletého Stockholmského programu (na léta 2010-2014). V oblasti justiční spolupráce bude EU usilovat o vzájemné uznávání soudních rozhodnutí. Měla by být zahájena vyjednávání s Radou Evropy o přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech.
Pokračovat bude i vývoj společné migrační politiky. Do roku 2012 má být podle Stockholmského programu implementována společná azylová procedura a jednotný status pro osoby pod mezinárodní ochranou. Prioritou je posílení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích FRONTEX a boj proti obchodu s lidmi.
Vnější záležitosti
Předsednictví chce spolupracovat s baronkou Ashtonovou na vytváření Evropské služby vnější akce. V červnu se Vysoké představitelce podařilo se zástupci evropských institucí vyjednat kompromis o jejím fungování. Diplomatický sbor EU by měl zahájit svou činnost již na podzim.
Dále chce předsednictví usilovat o jednotný hlas EU v G20. V programu zdůrazňuje jednotný postoj EU k reformám mezinárodních finančních institucí, především Mezinárodního měnového fondu.
Důležitou roli bude hrát proces rozšiřování. Do konce roku by mohlo přístupová jednání uzavřít Chorvatsko a Island pravděpodobně zahájí formální rozhovory o členství. Pokračovat budou jednání s Tureckem. EU zhodnotí zahájení rozhovorů s Makedonií a v rámci stabilizačního a asociačního procesu by měla pokročit příprava dalších států západního Balkánu na zahájení vstupních rozhovorů.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
