Institucionální záležitosti v červnu 2010

02.07.2010
Euroskop

Rada: Přezkoumání přípustnosti evropské občanské iniciativy bude probíhat dříve, EP schválil posílení kontrolních pravomocí Eurostatu, Bylo dosaženo politické dohody o Evropské službě pro vnější činnost

Rada: Přezkoumání přípustnosti evropské občanské iniciativy bude probíhat dříve

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o občanské iniciativě (KOM(2010)119)

Rada se 14. 6. 2010 shodla na tzv. obecném přístupu k návrhu nařízení o evropské občanské („lidové) iniciativě. Přípustnost iniciativy by měla být zkoumána již po sesbírání 100 tis. podpisů z 1 mil. Komise navrhovala 300 tis.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v březnu 2010 v souladu s čl. 11 Smlouvy o EU a čl. 24 Smlouvy o fungování EU. Navrhla, aby evropská občanská iniciativa byla uznána v případě, že se k ní připojí alespoň 1 mil. občanů z třetiny členských států. Minimální počet signatářů z jednotlivých členských států by měl být závislý na jejich lidnatosti.

Minimální počet signatářů evropské občanské iniciativy z členské země

Belgie

16500

Bulharsko

13500

ČR

16500

Dánsko

9750

Estonsko

4500

Finsko

9750

Francie

55500

Irsko

9000

Itálie

54750

Kypr

4500

Litva

9000

Lotyšsko

6750

Lucembursko

4500

Maďarsko

16500

Malta

4500

Německo

72000

Nizozemsko

19500

Polsko

38250

Portugalsko

16500

Rakousko

14250

Rumunsko

24750

Řecko

16500

Slovensko

9750

Slovinsko

6000

Španělsko

40500

Švédsko

15000

Velká Británie

54750

Zdroj: Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o občanské iniciativě

Klíčové body a stav projednávání

Některé členské státy (např. ČR) byly pro úplné zrušení přezkoumávání přípustnosti evropské občanské iniciativy v průběhu sběru podpisů (kvůli byrokratické zbytnělosti celého postupu), španělské předsednictví ale nakonec tuto položku v návrhu na žádost Komise, byť v modifikované podobě, zachovalo. Postavily se za něj Německo a Francie, Velká Británie se zdržela.

Ostatní body jednání byly již méně kontroverzní. Rada souhlasila s tím, aby se minimální počet signatářů z jednotlivých členských států řídil systémem „degresivní proporcionality (tj. aby zohledňoval lidnatost členských států). Podpisy by měly pocházet alespoň od 1 mil. občanů z alespoň třetiny (v současnosti 9) členských států. Iniciativa by neměla být v rozporu s hodnotami EU, měla by meritorně spadat mezi kompetence EU, sběr podpisů (nejvýše po dobu 1 roku) by měl být možný i elektronickou cestou.

Předpokládaný další vývoj

Původně se předpokládalo, že bylo by možné neformální projednávání textu v Radě a EP uzavřít do konce mandátu španělského předsednictví, aby nařízení by mohlo začít platit 1. 12. 2010, tedy rok po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

Z debaty ve výboru AFCO 14. 6. 2010 nicméně vyplynulo, že poslanci EP zatím hledají shodu v otázce, zda by Komise skutečně měla být tím, kdo bude rozhodovat o přípustnosti iniciativy (nezvolit soudní orgán nebo EP samotný?), a zda by nová norma neměla být doprovozena také „vzorovými iniciativami, aby byla eliminována možnost častého podávání nepřípustných iniciativ.

Odkazy

EP schválil posílení kontrolních pravomocí Eurostatu

Press Release: Excessive deficit procedure: strengthened rules on statistics. Economic and Financial Affairs Council, 8. 6. 2010

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. června 2010 o kvalitě statistických údajů v Unii a posílených kontrolních pravomocích Komise (úřadu Eurostat)

Závěry Evropské rady. Brusel, 17. 6. 2010

Plénum EP přijalo 17. 6. 2010 na svém zasedání usnesení, které posiluje kontrolní pravomoci Evropského statistického úřadu (Eurostatu) a má zvýšit kvalitu dat týkajících se rozpočtu jednotlivých členských zemí. Zástupci členských států na summitu týž den záměr posílit pravomoci Eurostatu potvrdili.

Pozadí

Úřad byl vytvořen v roce 1959, dnešní název získal v roce 1973 a sídlí v Lucemburku. Byl zřízen s cílem přinášet Společenství kvalitní statistická data a umožnit porovnávání jednotlivých členských zemí a regionů. Eurostat aktivně spolupracuje s jednotlivými statistickými úřady členských zemí.

V důsledku finanční a krize a následnému odhalení falšování dat Řeckem vznikl návrh na posílení kontrolních pravomocí Eurostatu, který by přinášel objektivní informace týkající se zejména finanční kázně členských států. Pokusy zvýšit pravomoci úřadu nicméně již v roce 2005 zastavily samy členské státy. Dnešní podobu návrhu předložila Komise 15. 2. 2010 jako návrh nařízení KOM(2010)53.

Klíčové body

Ministři financí se 8. 6. 2010 shodli, že Eurostatu poskytnou větší kontrolní pravomoci. Evropští statistici by tak měli mít přístup k vládním účtům na lokální i centrální úrovni, aby je mohli kontrolovat, stejně jako k datům o sociálním zabezpečení. Podléhali by nicméně normám týkajícím se ochrany dat a osobních údajů. Plénum EP tento krok přivítal a ve svém usnesení uvádí, že je zapotřebí definovat minimální standardy pro statistická data.

EP navrhl možnost Eurostatu provádět neohlášené inspekce v členských státech. Poslanci vyzvali členské státy k lepší spolupráci, poskytování více dat a Eurostat k zajištění jednotné metodologie. EP zdůraznil důležitost návrhu a vyzval Komisi k předložení textu, který by členským státům znemožňoval praktikovat účetní metody mimobilančních aktivit, jimiž by zakryly případný státní dluh.

Postoj ČR

Ministr financí ČR Eduard Janota prohlásil, že krok EU vítá a nevidí v něm problém, jelikož Český statistický úřad s Eurostatem aktivně spolupracuje a o situaci v ČR poskytuje kvalitní a objektivní data.

Předpokládaný další vývoj

Návrh nařízení musí ještě schválit členské státy v Radě.

Odkazy

Bylo dosaženo politické dohody o Evropské službě pro vnější činnost

Statement of the European Parliament, The High Representative of the Union for Foreign Affairs and Security Policy, the Council and the Commission on the European External Action Service. Quadrilateral Meeting on 21 June 2010

21. 6. 2010 bylo dosaženo dlouho očekávané politické dohody týkající se návrhu rozhodnutí zakládajícího organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost. Dohodu dojednali zástupci španělského předsednictví, Komise, vysoká představitelka EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashton a za EP europoslanci Elmar Brok (Německo, EPP), Guy Verhofstadt (Belgie, ALDE) a Roberto Gualtieri (Itálie, S&D).

Výsledná podoba dohody vychází z kompromisu všech zainteresovaných stran, zisky si však připisuje především EP. Mimoto bylo dosaženo shody na textu dvou deklarací vysoké představitelky EU pro SZBP, které se týkají politické odpovědnosti a základní administrativní struktury EEAS.

Pozadí

Návrh rozhodnutí zakládající organizaci a fungování EEAS prezentovala vysoká představitelka EU pro SZBP v březnu 2010. Zatímco Rada dospěla k politické dohodě o postoji k danému návrhu bez výraznějších problémů v dubnu 2010, zdrojem komplikací byl od počátku EP, jehož představitelé požadovali více pravomocí EP v rozpočtových otázkách a v otázkách kontroly činnosti EEAS (více v příspěvku „Debata o Evropské službě pro vnější činnost pokračuje). Ještě v první polovině června 2010, před zasedáním Evropské rady 17. 6. 2010, dával EP najevo, že návrh zablokuje. Den před zasedáním Evropské rady dokonce došlo ke zrušení jedné z plánovaných schůzek mezi zástupci EP a vysokou představitelkou pro SZBP.

Klíčové body

EP se nakonec do výsledné dohody podařilo prosadit úzkou spolupráci EEAS s Komisí i možnost do určité míry kontrolovat rozpočtové otázky spojené s fungováním EEAS.

Rozpočet EEAS má být rozdělen na 2 části. Administrativní náklady mají být hrazeny ze samostatné rozpočtové kapitoly, kterou má schvalovat právě EP. Operativní náklady má financovat Komise, což znamená, že vzhledem k pravomocím EP v rozpočtové proceduře nebudou ani tyto náklady mimo jeho kontrolu.

Dalším důležitým bodem, který si EP prosadil, je garance, že bude konzultován ve věci strategických rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky, byť parlamentní slyšení vysoké představitelky EU pro SZBP mají nadále zůstat neformální procedurou.

Pokud jde o otázku složení EEAS, EP se dostalo ujištění, že 60 % (tedy nadpoloviční většina) personálu EEAS budou stálí úředníci. EP se obával především toho, že rotující zaměstnanci národních diplomatických služeb, kteří mají vedle úředníků Komise a Rady tvořit část pracovníků EEAS na základě dočasných pracovních smluv, budou loajální více k jednotlivým členským státům nežli k samotné EEAS.

EEAS se má zabývat také otázkami lidských práv, krizového managementu a mírových misí, EP proto přikládal značnou váhu svému zapojení především do kontroly nad rozpočtovými otázkami (v souvislosti s možností kontroly misí v rámci SZBP financovaných prostřednictvím rozpočtu EU).

Stav projednávání

Kritika přetrvává ze strany některých parlamentních frakcí. Především zástupci ECR upozorňují na to, že výsledný kompromis neodpovídá jejich představě menšího diplomatického servisu založeného spíše na mezivládní spolupráci, nikoli pod kontrolou nadnárodních institucí. Zástupci krajní levice (GUE/NGL) zase kritizovali přílišnou militarizaci EEAS a ohlásili předložení vlastních pozměňovacích návrhů.

Předpokládaný další vývoj

Hlasování pléna EP o rámcové dohodě se má uskutečnit na počátku července 2010.

Samostatná nařízení týkající se personálních a dalších finančních otázek mají být plénu EP předložena poté, co dosáhne shody Rada, nejspíše na podzim 2010. Nadále totiž zůstávají některé nedořešené otázky týkající se především citlivé a kritizované záležitosti geografické vyváženosti obsazení postů v EEAS (především nové členské státy poukazovaly na možnost nedostatečného zastoupení zejména v řadách úředníků Komise, kteří mají tvořit část personálního složení EEAS).

Díky dosažení první politické dohody se ovšem přiblížila možnost, že se Catherine Ashtonové podaří dosáhnout ustavení EEAS a spuštění její činnosti od prosince 2010. Má to mít i symbolický význam, půjde o 1. výročí vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality