Zemědělství a rybolov v červnu 2010

02.07.2010
Euroskop

Členské státy a EP prezentují pozice k reformě SZP po roce 2013

Členské státy a EP prezentují pozice k reformě SZP po roce 2013

Návrh zprávy o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013 (2009/2236(INI))

15. 6. 2010 výbor AGRI na svém zasedání ve Štrasburku přijal (ve znění kompromisních pozměňovacích návrhů) zprávu George Lyona (Velká Británie, ALDE) týkající se budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013. Otázka reformy SZP pro nové finanční období představuje v současnosti jedno z nejdiskutovanějších témat v této oblasti. Na neformálním zasedání Rady složené z ministrů zemědělství členských států, které se uskutečnilo ve dnech 31. 5.-1. 6. 2010 se ve španělské Méridě, prezentovaly své pozice k této věci i jednotlivé členské státy.

Pozadí

V dubnu 2010 komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Ciolos zahájil veřejnou internetovou debatu o budoucnosti společné zemědělské politiky. Skončila 11. 6. 2010. Otázka SZP po roce 2013 je velmi intenzivně diskutována také v rámci AGRI a na půdě Rady mezi členskými státy.

Potenciální změny vyvolávají kontroverze; o zachování stávajícího systému podpor v rámci SZP stojí především jejich největší příjemci ze zemí EU-15, změnám se ale brání i někteří noví členové. Dokladem může být tzv. Pařížská výzva, která byla výsledkem schůzky ministrů zemědělství některých členských států uspořádané v prosinci 2009 v Paříži z iniciativy francouzského ministra zemědělství. V únoru 2010 potom ve Varšavě podepsalo 9 z 12 členských států východního rozšíření (bez ČR, Slovinska a Malty) společnou deklaraci volající po zachování silné SZP i po roce 2013.

Klíčové body

Zpráva George Lyona vyzývá k tomu, aby po roce 2013 byly v rámci SZP zachovány priority, jako jsou bezpečnost potravin, boj proti klimatickým změnám, podpora obnovitelných zdrojů energie, ochrana vodních zdrojů a biologické rozmanitosti. Podle zprávy – vzhledem k tomu, že evropské zemědělství v rámci SZP právě tyto funkce naplňuje – je nutné, aby byl jeho rozpočet zachován minimálně v současné výši.

Přímé podpory musí být i nadále vypláceny z rozpočtu EU, jak je tomu u států EU-15 (u nových členských států de facto tento princip vzhledem k nastavení přístupových podmínek prozatím plně uplatňován nebyl, protože bylo vzhledem k nižším přímým platbám přicházejícím z unijního rozpočtu částečně dorovnávat finance z vlastních zdrojů). Podle Zprávy George Lyona je třeba zabránit „renacionalizaci SZP, což mimo jiné znamená i zvýšení či přenos odpovědnosti za financování zemědělského sektoru na státy.

Intervenční mechanismy, opatření proti nadprodukci a další prostředky „záchranné sítě proti volatilitě trhu by měly být zachovány, či ještě doplněny novými opatřeními pro zachování cenové stability na zemědělských trzích. Zachováno by mělo být i stávající rozdělení SZP do dvou pilířů.

Jedná se o další z pozic zapadajících do víceméně většinového postoje členských států vyjadřovaného i na zasedání neformální Rady ve Španělsku. Za zmínku stojí, že AGRI doporučil v rámci projednávání zprávy po roce 2013 férovou distribuci finančních prostředků bez diskriminace nových členů vůči starým.

Stav projednávání

Většina členů v čele s vlivnými státy typu Francie, Německa, Itálie, Portugalska, z menších zemí potom např. Nizozemska, podporuje zachování silné podpory SZP z rozpočtu EU, byť je zdůrazňována potřeba přehodnotit priority v oblasti SZP, například ve prospěch podpory inovací, výzkumu a podpory konkurenceschopnosti.

Členské státy podporují také to, aby byla více zohledněna důležitá role SZP ve strategii Evropa 2020, a to především v oblasti týkající se udržitelného rozvoje. Snahou je, aby SZP i nadále zůstala jednou z centrálních priorit EU, navzdory kritice, která poukazuje na to, že v zájmu udržení konkurenceschopnosti by EU měla investovat rozpočtové prostředky do jiných oblastí.

Pozice k otázce radikálnosti reforem po roce 2013 se různí. Výraznější krácení přímých zemědělských plateb by zasáhlo především ty země, které jsou v současnosti významnými příjemci těchto plateb (Francii, Španělsko, u nových členů zemědělský sektor hraje důležitou roli v Polsku, ani Německo nesympatizuje s příliš ambiciózní reformou SZP, která by měla přinést škrty v zemědělských příjmech v době, kdy EU stále řeší důsledky finanční a hospodářské krize). Zástupci menších členských států akcentují posílení druhého pilíře, kterým je rozvoj venkova, i specifické potřeby, s nimiž se tyto státy potýkají (např. Nizozemsko otázku podpory boje s klimatickými změnami). Zastánců skutečně radikální reformy SZP je málo. Nepříliš překvapivě tento názor reprezentuje především země, která je od počátku svého členství v ES spíše kritikem SZP, jejích regulativních požadavků či kritérií pro čerpání podpor – Velká Británie.

Komisař Dacian Ciolos na druhé straně ve svých prohlášeních a projevech podporuje spíše diskusi o konkrétních prioritách. Diskuse o rozpočtu by měla následovat až po jejich jednoznačném stanovení.

Otázkou ovšem není pouze celkový objem prostředků, které mají SZP z rozpočtu EU po roce 2013 financovat, ale také konkrétnější změny týkající se například systému přímých plateb a jejich distribuce (tzv. historický princip, který v současnosti slouží ve většině případů jako podklad pro určování výše přímých plateb v systému jednotné platby na farmu (SPS) na základě referenčního období). Právě v otázce metodiky stanovení kritérií pro přímé platby se neshodují někteří starší a novější členové, především Francie a Polsko, které nesouhlasí se zachováním historického principu pro stanovování přímých plateb. Motivací tohoto postoje je i skutečnost, že nové členské státy měly po většinu dosavadního členství v EU díky přístupovým podmínkám nárok – ve srovnání se staršími členy – na nižší přímé platby, které sice mohly do určitého stropu dorovnávat, zde však již bylo nutné použít prostředky z vlastních rozpočtů, které se ne vždy dostávaly, což byl a je i případ ČR.

Komisař Ciolos se dle svých prohlášení hodlá zasadit o udržení rozpočtu SZP, který v současnosti činí více než 50 mld. € ročně, ale zástupce členských zemí upozorňuje, že bude nutná adaptace. V otázce metodiky kritérií pro přímé platby se komisař přiklání k úpravám ve směru zjednodušení, větší srozumitelnosti a odstranění přetrvávajících nerovností mezi různými skupinami zemědělců.

Postoj ČR

ČR stejně jako některé další nové členské státy (s výjimkou Malty či Slovinska) může používat až do roku 2013 zjednodušený systém přímých plateb na plochu (SAPS), změny v systému přímých plateb, k nimž by mělo dojít po roce 2013, se ovšem týkají i jí.

Odcházející ministr zemědělství vlády Jana Fischera Jakub Šebesta představil v květnu 2010 dokument s názvem Vize českého zemědělství po roce 2010. Dokument představuje také cíle, které by měla ČR sledovat ve vztahu k budoucnosti SZP po roce 2013. Text hovoří především o tom, že klíčovou prioritou má být dosažení srovnatelných podmínek pro všechny zemědělce v EU (vyrovnání úrovně přímých plateb, ale i implementace legislativy a jejích kontrolních mechanismů).

ČR chce dle dokumentu zachovat stávající dva pilíře SZP, přičemž v rámci 1. pilíře mají být zachována opatření na regulaci trhu; mají však být modernizována, aby pružněji a efektivněji reagovala na vývoj situace na trhu a pomáhala fungovat coby záchranná síť v nepříznivých podmínkách.

Pokud jde o metodiku výpočtu přímých plateb, ČR patří mezi členské státy, které vzhledem ke struktuře zemědělské výroby (převaha velkých podniků, která je i pozůstatkem někdejší kolektivizace) a vzhledem k tomu, že je zde podobně jako ve většině nových členských států používán systém přímých plateb SAPS, upřednostňují to, aby se hlavním kritériem pro alokaci přímých plateb stala výměra obhospodařované zemědělské půdy, přičemž toto kritérium by mělo být doplněno o kritéria další.

Předpokládaný další vývoj

Zpráva George Lyona má být předložena k hlasování v plénu EP v červenci 2010.

Komise naopak prezentaci sdělení, které se má týkat reformy SZP po roce 2013, odložila, a to na listopad 2010. Důležité bude též propojení problematiky reformy SZP po roce 2013 s přípravou nové finanční perspektivy, vzhledem k tomu, jak velkou roli zde hrají právě rozpočtové otázky.

Ve věci nové finanční perspektivy by měla Komise předložit konkrétní návrhy v květnu či červnu 2011. EP v tomto směru 16. 6. 2010 přišel s rozhodnutím o ustavení zvláštního 50členného výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou EU po roce 2013, který se má přípravou finančního rámce pro období od roku 2014 zabývat. Úkolem výboru má být předložení speciální zprávy předtím, než Komise zveřejní svůj návrh. (Pro meziinstitucionální dohodu, která finanční perspektivu formálně zaštiťuje, je nutný konsensus všech 3 institucí, Komise, EP i Rady, respektive Evropské rady.)

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality