Kuba propustí 52 politických vězňů

08.07.2010
čtk

Kubánská vláda propustí 52 politických vězňů, pět hned, ostatní do tří až čtyř měsíců. Oznámila to dnes kubánská katolická církev. Zpráva přišla po schůzce prezidenta Raúla Castra s havanským kardinálem Jaimem Ortegou a s ministry zahraničí Španělska a Kuby Miguelem Ángelem Moratinosem a Brunem Rodríguezem.

Kardinál Ortega byl informován, že v příštích hodinách bude na svobodu propuštěno pět vězňů a že budou moci spolu s rodinami odletět do Španělska, citovala z církevního komuniké agentura AFP. Dalších 47 vězněných bude podle něho propuštěno na svobodu a budou moci odjet ze země.

Španělský ministr Moratinos je v Havaně na návštěvě, za jejíž hlavní cíl bylo považováno naléhat na kubánskou vládu, aby ve věci politických vězňů zaujala humánnější postoj. Moratinos měl v Havaně jednání také s kardinálem Ortegou. Španělsko vede v Evropské unii křídlo, které podporuje dialog s komunistickou Kubou v naději, že tak snáz prosadí pokrok v otázce respektování lidských práv na ostrově. Česká republika zastává nesmiřitelnější postoj. Podle AFP Moratinos v úterý Kubě nepřímo slíbil normalizaci jejích vztahů s unií, budou-li političtí vězni propuštěni.

Formu dialogu zvolila také kubánská katolická církev. V posledních týdnech tak mimo jiné dosáhla toho, že úřady přestaly šikanovat takzvané dámy v bílém – skupinu manželek a blízkých politických vězňů, která na jejich podporu pořádá poklidné nedělní pochody. Kardinál Ortega také dosáhl s úřady dohody, podle níž byli do svých provincií přemístěni někteří političtí vězni, kteří byli vězněni daleko od nich, a že ti nejnemocnější z nich byli hospitalizováni.

Organizace na obranu lidských práv tento týden uvedly, že z politických důvodů je na ostrově vězněno 167 lidí. Kubánská vláda popírá, že by šlo o politické vězně. Podle ní jsou to lidé, kteří prostě porušili zákon. Reuters napsal, že nynější rozhodnutí může mít pozitivní vliv na vztahy Kuby s USA a s Evropou, které dlouho na propuštění politických vězňů naléhaly. Tlak se zvýšil zvlášť po únorovém úmrtí opozičníka Orlanda Zapaty v důsledku hladovky, kterou držel právě za osvobození vězňů svědomí.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek