08.07.2010
čtk
Turecký ústavní soud dnes zrušil některé články ústavní reformy, kterou na jaře předložila vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP). Oznámil to předseda soudu Hasim Kilic. Ostatní články reformy mohou být předloženy k referendu. Soudci zrušili část ustanovení týkajících se jmenování členů ústavního soudu a nejvyšší soudní rady, která jmenuje soudce a prokurátory, upřesnil Kilic.
Jde o neúspěch vládní strany, která v květnu reformu předložila k hlasování v parlamentu, jenž ji také schválil. Ne však dvoutřetinovou většinou, která by umožnila její přijetí i bez referenda. Referendum o těch změnách, které dnes soud nezrušil, se bude konat 12. září.
O zrušení návrhu na ústavní reformu požádala v květnu hlavní strana turecké opozice, Lidová republikánská strana (CHP). Důvodem bylo, že navrhovaná reforma porušuje principy oddělení pravomocí a nezávislosti justice.
AKP, která vzešla z politického islámu, zdůrazňovala, že je nezbytné změnit ústavu tak, aby byla posílena práva občanů a Turecko splňovalo normy Evropské unie. Cílem dodatků k ústavě, které mají podle AKP Turecku pomoci přiblížit se Evropské unii, bylo omezit pravomoc soudní hierarchie a armády. Právě ta se ale považuje za garanta sekulárního systému a za hráz proti sílícímu islamismu.
Ty části reformy ústavy, které soud dnes nezrušil, omezují jurisdikci vojenských soudů a opravňují v některých případech civilní soudy, aby v době míru soudily vojáky za pokus o státní převrat a zločiny zaměřené proti národní bezpečnosti.
Po dnešním oznámení soudu, že některé články navrhované reformy ruší, vystoupil představitel AKP Suat Kilic s prohlášením, že jeho strana vylučuje uspořádání předčasných voleb. Reagoval tak na spekulace sdělovacích prostředků, podle kterých by právě předčasné volby mohly vyřešit neshody, jež se rozhořely mezi proislámskou AKP a sekularizovaným soudním systémem a jež zvýšily politické napětí v zemi. Kritici obviňují vládní AKP, že využívá reforem k tomu, aby narušila nezávislost soudnictví a aby jmenovala do vrcholných soudních funkcí své stoupence. Jde podle nich o součást dlouhodobé strategie AKP, jak islamizovat Turecko.
Současná turecká ústava byla přijata v roce 1982 po vojenském převratu. Změny v základním zákonu požaduje EU, jejímž kandidátem je Turecko od roku 1999. Vstupní rozhovory, které však postupují velice pomalu, byly zahájeny až v roce 2005.
Autor: Euroskop
