Gazeta Wyborcza: Visegrád musí chytit druhý dech

21.07.2010
čtk

Na úterní schůzce V4 v Budapešti se objevili tři noví hráči – český premiér Petr Nečas, slovenská premiérka Iveta Radičová a jejich maďarský kolega Viktor Orbán. Podle polského listu Gazeta Wyborcza může „reaktivaci“ Visegrádu usnadnit to, že všichni nejdůležitější představitelé V4, tedy i polský premiér Donald Tusk, zastupují strany pravého středu.

Podle Gazety Wyborcza je visegrádská skupina příběhem velkých, ambiciózních plánů i promarněných šancí. V 90. letech spolu její členové zbytečně soutěžili o pozornost Bruselu při vstupních vyjednáváních, místo aby vystupovali společně.

Po 1. květnu 2004 to podle listu nebylo lepší. Již členské státy EU se spojovali s Rumunskem a pobaltskými státy, pouze v boji o peníze. Tato koalice chudých, jak ji nazývá Gazeta se rozpadala, kdykoli šlo o jiné záležitosti: makroekonomickou politiku, zemědělství, vztah k Rusku nebo energetiku. V mnoha záležitostech jsme v EU byli spíše rivaly než partnery, říká Peter Krekó, analytik z institutu Political Capital v Budapešti.

Problém Viktor Orbán

V poslední době spolupráci V4 komplikoval slovensko-maďarský spor o postavení půlmilionové maďarské menšiny na Slovensku. Slovenské volby sice odstavily od moci strany, které spor využívaly k posílení pozic na domácí scéně, maďarský premiér Viktor Orbán se ale chová úplně stejně a má stále ústavní většinu v parlamentu.

Podle Gazety se Orbán, který hraje nacionalistickou kartou a válčí s Mezinárodním měnovým fondem o podmínky finanční pomoci, může stát pro V4 přítěží. Maďarský premiér také může Visegrad ohrozit i jinak, protože prý je posedlý myšlenkou na vytvoření osy mezi Varšavou, Budapeští a Bukureští, byť verbálně o visegrádské spolupráci hodně mluví.

Roli prostředníka mezi Slováky a Maďary by se podle Gazety mohl ujmout polský premiér Donald Tusk. Ne proto, aby Orbána a Radičovou napomínal, ale aby je při zákulisních rozhovorech přesvědčil, že hra v jedné evropské lize je důležitější než potlesk nacionalistické části voličů. Tuskovi se prý již několikrát povedlo být mluvčím zájmů regionu ve vztazích s vlivným Německem nebo Francií.


2011: rok Visegrádu v EU

Kapitálem visegradské čtyřky jsou po léta budované vztahy mezi lidmi v diplomacii a na ministerstvech těchto zemí. Podle nejmenovaného polského diplomata se ale Visegrad musí smířit s tím, že má svá omezení.

Když použiju sportovní terminologii, bude vždy boxovat v lehké nebo polotěžké váze. I když jsme si to před 19 lety představovali jinak, nikdy se nedostaneme na úroveň velkého spojenectví, řekl polský diplomat, který asistoval při zrodu skupiny.

Nepochybnou výhodou pro Visegrád je ale předsednictví Maďarska a Polska v EU v první a druhé polovině roku 2011. Díky tomu může celá V4 moci snadněji ovlivňovat, co se stane politickými prioritami EU.

Společný boj o rozpočet

Budoucností Visegrádu je podle Gazety Wyborcza právě spolupráce v rámci sedmadvacítky. Například v úterý premiéři V4 prohlásili, že budou koordinovat svůj postup v rámci Evropské unie, hlavně ve věci energetické bezpečnosti.

Vyjednávání o unijním rozpočtu na roky 2014-2019 vzkřísí visegrádskou skupinu, myslí si Pawel Świeboda, šéf nadace demosEUROPA. Musíme společně bránit ohrožené fondy soudržnosti, které mají vyrovnat rozdíly mezi bohatými a chudšími regiony EU.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality