Mariana Pítrová, Euroskop, 23. července 2010
Maďarská vládní strana Fidesz má sílu parního stroje. Od voleb uběhly jen tři měsíce, přesto se jejím poslancům už teď podařilo schválit převratné změny. Poslední novinkou, kterou parlament pod vedením Viktora Orbána odsouhlasil, je část nového tiskového zákona. Ta je inspirována jak neoblíbenou normou sousedního Slovenska, tak praktikami sovětské diktatury. Alespoň to tvrdí její odpůrci.
Nový mediální balíček, který ve čtvrtek posvětili maďarští zákonodárci, přináší dvě zásadní změny. První z nich je vznik tzv. Národního úřadu pro média a šíření zpráv. Pod vliv této nové instituce, která od srpna začne jako jediná dohlížet na činnost veřejnoprávních médií, se tak dostanou dvě televizní stanice, rozhlas i tisková agentura.
Tady velím já, myslí si možná při projevu v parlamentu maďarský premiér Viktor Orbán. Má v něm ostatně pro příští 4 roky ústavní většinu. Přijetí tiskového zákona, proti kterému se bouří opozice i novináři, je tak spíše formalitou. (foto čtk)
Nezávislá média pod dohledem politiků
Na první pohled se může zdát, že společný správce pro veřejnoprávní média usnadní komunikaci a ubude zbytečné byrokracie. Jak to tak vypadá, obecné blaho ale nebude jediným posláním mediálního giganta. Do jeho čela má totiž usednout rada, v níž bude mít dvoutřetinový podíl vládní Fidesz. Aby toho politikaření nebylo málo, radu povede šéf jmenovaný premiérem, a to na neuvěřitelných devět let. Druhou novinkou je povinnost poskytnout prostor v médiích pro adekvátní odpověď všem, kteří se cítí obsahem článku dotčeni. Stejná změna, kterou přinesl už náhubkový zákon na Slovensku, se u Maďarů setkala s podobným „nadšením, jako v době Ficova premiérování.
Hlavní dopad bude mít nový zákon na veřejnoprávní média. Ta podle něj musí klást důraz na „rozvíjení národní identity a „posilňování národní soudržnosti. Taková dikce až příliš zavání programem vládnoucího Fideszu. O tom se ostatně zmiňuje i text tohoto zákona, podle kterého se „nový dozorčí orgán bude podílet na plnění programu vlády. Maďarští komentátoři však nevylučují, že omezování a regulace půjde dál do komerční sféry a nevyhnou se jí ani internetové blogy.
Parlamentní „rychlovka
Veřejnost i novinářská obec se proti tiskové normě bouří. Někteří odpůrci dokonce volají po obnovení vysílání Svobodné Evropy v maďarštině. „Funkci médií musíme regulovat, zároveň si musíme všímat i svobody tisku, uklidňuje kritiky jeden z autorů návrhu Antal Rogan. Podle odpůrců však bude vést tato regulace k ovládnutí médií stranou Fidesz a umlčování názorů opozice. Laszlo Mandur, z opoziční socialistické strany, rovněž upozorňuje na nestandardní přijímání zákona. Ten totiž prošel parlamentem neuvěřitelně rychle. Dva poslanci vládní strany jej totiž navrhli v podobě novel, u nichž nejsou potřebné zdlouhavé konzultace.
Přesné pravomoci a působnost nově vzniklého orgánu ještě nejsou známy. Poslanci se k poslání úřadu mají vrátit až v září. I přes nejistou organizaci začne dozorčí služba fungovat příští měsíc. Jistě zatím je, že vznik nové dozorčí instituce výrazně omezí pravomoci dosud fungující rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Evropo, pomoc!
Kontroverzní změny přicházejí v době, kdy se na jihu Evropy živě debatuje o svobodě slova. O tu před pár dny bojovali italští novináři, kterým se nakonec podařilo zmírnit zákon, jenž měl podle některých pomoci premiérovi Silviu Berlusocnimu k ještě větší kontrole italských médií.
Maďarský Fidesz, v čele s Viktorem Orbánem, se o změny v oblasti mediální krajiny pokoušel už v letech 1998 až 2002. Tehdy se to pravicové straně nepovedlo. Její návrhy skončily u ústavního soudu, který je shledal v rozporu s nejvyšším zákonem. Socialista Mandur slibuje, že i tentokrát se opozice obrátí na ústavní soud. Tisková novela se pravděpodobně dostane i na mezinárodní pole. Odpůrci totiž chtějí o pomoc požádat i orgány Evropské unie.
Autor: Mariana Pítrová, Euroskop