Srbsko i Kosovo připravují kvůli nezávislosti diplomatické akce

24.07.2010
čtk

Srbsko a Kosovo se připravují na diplomatickou ofenzivu. Priština, kterou posílilo čtvrteční rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora OSN (ICJ) v Haagu o legálnosti vyhlášení nezávislého Kosova, chce opět spustit kampaň, která by přiměla více zemí tento nejnovější evropský stát uznat. Srbsko, které samostatné Kosovo neuznává, se chystá nerozhodnuté země naklonit na svou stranu.

Srbská vláda jako odpověď na verdikt ICJ dnes uspořádala mimořádné zasedání. Dohodla se, že vystupňuje diplomatické úsilí ve státech, které Kosovo zatím neuznaly. Do 55 zemí vyšle Bělehrad vyslance s osobním dopisem srbského prezidenta Borise Tadiče, kterým požádá o podporu ve svém diplomatickém tažení. Velvyslanci v dalších 40 metropolích učiní to samé, řekl podle Reuters srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić.

Já osobně se chystám příští týden v New Yorku oslovit představitele nezúčastněných zemí, prohlásil Jeremić na tiskové konferenci. Ministr také varoval, že rozhodnutí ICJ podpoří separatistická hnutí po celém světě. Pandořina skříňka je otevřena, dodal.

Priština věří, že Kosovo uznají díky rozhodnutí soudu další ze 192 členských států OSN, doposud tak učinilo 69 z nich. Kosovská vláda také doufá, že se přiblížila členství v OSN.

Připravili jsme dopisy žádající vlády o uznání státnosti Kosova. Dnes je začneme rozesílat poštou, elektronickou poštou a faxy, oznámilo kosovské ministerstvo zahraničí. Verdikt soudu byl natolik jasný, že neexistuje žádný důvod nás neuznat, dodalo ministerstvo.

Jiný názor má ovšem Španělsko, které se samo potýká se separatistickými náladami. Španělská vicepremiérka a vládní mluvčí María Fernándezová dala na vědomí, že Madrid nehodlá ze svého stanoviska neuznat Kosovo ustoupit.

Fernándezová podle zpravodajského serveru novinite.com odmítla jako nereálné jakékoli paralely mezi Srbskem a Kosovem a vztahy Španělska ke Katalánsku. Právě katalánské hlasy volající po nezávislosti na Madridu tuto možnost naznačují.

Smíšené názory podle serveru balkaninsight.com přišly z Bosny a Hercegoviny. Tato země je po válce v první polovině devadesátých let nadále etnicky rozdělena. Bosenští Srbové, kteří obývají Republiku srbskou (RS) již v minulosti naznačili, že zvažují odtržení od Sarajeva. Bosna je od konce války rozdělena na dva silně autonomní celky – RS a muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny.

Premiér RS Milorad Dodik označil rozhodnutí ICJ za vodítko pro získání budoucího právního statusu Republiky srbské. Získání takového statusu tak prý nebude v souvislosti s rozhodnutím ICJ v rozporu s mezinárodním právem.

Željko Komšić, chorvatský člen bosenské kolektivní hlavy státu, označil rozhodnutí soudu za očekávané. Doufám, že tento verdikt pomůže každému v této oblasti pochopit, že doba konfliktů skončila a že je třeba se posunout dále. Toto byla poslední kapitola rozpadu Jugoslávie, řekl Komšić.

Podle Komšiče je ale politické bláznovství načrtávat podobnost mezi Kosovem a Republikou srbskou. Politický fanatismus podle něj vždy skončí špatně, jak prý dokazuje příklad vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera a srbského autokrata Slobodana Miloševiče. Republika srbská není produktem historie nebo dlouhých historických procesů jako Kosovo, zdůraznil Komšić.

Nezávislost Kosova neuznaly vedle Španělska z dalších členů Evropské unie také Řecko, Slovensko, Kypr a Rumunsko. Všechny tyto státy mají zkušenost se separatismem.

Řecko se Slovenskem již podle AP daly na vědomí, že rozhodnutí soudu ve prospěch Prištiny jejich dosavadní postoj k nezávislosti této někdejší jihosrbské provincie nezmění. Kypr opakovaně ujistil Bělehrad, že podporuje jeho územní celistvost a svrchovanost.

Rumunsko se zatím oficiálně nevyjádřilo, napsala AP. Představitel radikální maďarské menšiny v zemi Lászlo Tökes již ale oznámil, že by se nyní etničtí Maďaři měli zaměřit na katalánský model, vyrazit do ulic a žádat větší autonomii.

Bělehrad přišel o kontrolu nad Kosovem, kde nyní žijí asi dva miliony Albánců a na 120.000 Srbů, v roce 1999 po náletech Severoatlantické aliance na Srbsko. V únoru 2008 Priština vyhlásila na Bělehradu nezávislost.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek