25.07.2010
čtk
Do Atén znovu přijíždí mise Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské komise a Evropské centrální banky (ECB), aby posoudila další plnění podmínek, k nimž se Řecko zavázalo výměnou za přijetí záchranného programu v objemu 110 miliard eur (zhruba 2,8 bilionu Kč). Po své předchozí návštěvě byla mise spokojena a ani teď se nečeká, že by shledala závažnější problémy.
Mise má podle řeckých činitelů do Atén přijet v pondělí a setrvat tam do 6. srpna, tedy zhruba dva týdny. Řecko se na přijetí finanční pomoci s MMF a EU dohodlo na přelomu dubna a května, kdy se dostalo do vážných problémů a hrozilo, že nebude schopno si zajistit dostatek peněz na krytí splatných závazků.
Před přijetím pomoci ale musely Atény slíbit, že se zasadí o snížení výdajů, zvýšení rozpočtových příjmů a o rozsáhlé strukturální reformy. Hned v květnu země obdržela první část úvěru ve výši 20 miliard eur a nyní se bude jednat o tom, zda je možné uvolnit další část úvěru, tentokrát devět miliard eur.
Měnový fond po první revizi plnění podmínek vydal zprávu, v které průběh mise hodnotil poměrně příznivě. Nicméně poukázal také na dílčí nedostatky, s nimiž se v Aténách setkal. Především mu vadily přetrvávají vysoké výdaje na sociální zabezpečení a příliš vysoké výdaje ve zdravotnictví.
Kořeny problémů, s nimiž se Řecko potýká, jsou v nedisciplinovanosti a v systematickém falšování statistik. Nová vláda socialistů, která se dostala k moci loni na podzim, zjistila mnohem horší stav veřejných financí, než uváděla předchozí vláda konzervativců. Výsledkem byla ztráta důvěry trhů a následný prudký růst nákladů na nové úvěry.
Socialisté letos na jaře začali s reformami, jak je po nich žádá MMF a Evropská unie. Přistoupili například ke zvýšení daní a zvýšili věk odchodu do důchodů, který byl v Řecku jedním z nejnižších v Evropě. Opatření se u veřejnosti setkávají se značnou nelibostí, a v Řecku jsou proto od jara na denním pořádku nepokoje a stávky. Průzkumy veřejného mínění ale naznačují, že lidé si nutnost hlubokých změn začínají uvědomovat.
Rozpočtový deficit Řecka loni dosáhl rekordních 13,6 procenta hrubého domácího produktu, ačkoli pravidla EU povolují pouze tříprocentní schodek. Podle dohody s MMF a EU má deficit letos klesnout na 8,1 procenta HDP, což je podle průběžných dat za první pololetí podle expertů dosažitelné. Řecko ale stále nevykazuje reálný růst, ekonomika v prvním čtvrtletí klesala jak meziročně, tak proti předchozím třem měsícům. Vysoká je i nezaměstnanost, která se drží kolem 12 procent.
Ministr financí Jorgos Papakonstantinu v rozhovoru s řeckým týdeníkem Kosmos řekl, že jeho země dohodnuté podmínky plní tak, jak má. Vláda podle něj proto nemá pochybnosti, že by další část úvěru nedostala.
Problémy Řecka a následná ztráta důvěry na finančních trzích vedla unii k tomu, aby se dohodla na vytvoření záchranné sítě pro případ, že by se některá z dalších zemí EU dostala do podobných problémů a nebyla schopna si zajistit peníze na finančních trzích. Záchranná síť má mít k dispozici až 750 miliard eur (asi 18,9 bilionu Kč).
Autor: Euroskop
