26.07.2010
čtk, aktualizováno
Ministři zahraničí zemí Evropské unie přijali balík sankcí vůči Íránu kvůli jeho jadernému programu. Opatření jdou výrazně nad rámec sankcí, které v červnu přijala Rada bezpečnosti OSN. Zaměřeny jsou hlavně na íránskou energetiku, některé se ale dotknou i zahraničního obchodu této země nebo jejích bank.
EU se spolu se Spojenými státy i některými dalšími státy obává, že Teherán usiluje o získání jaderných zbraní. Írán to razantně odmítá a tvrdí, že jaderný program rozvíjí pro čistě civilní účely. Cílem sankcí je dotlačit íránské vedení k jednání o jeho jaderných aktivitách.
Sankce platí od úterý
Dnešní rozhodnutí se očekávalo. Na uvalení sankcí se už před časem ministři shodli, přičemž to v červnu potvrdil i summit EU. Ve čtvrtek velvyslanci zemí EU v Bruselu odsouhlasili jejich rozsah. Většina z nich by měla začít platit od úterý.
Sankce jsou zaměřeny na jeden z klíčových sektorů – energetiku. Konkrétně obsahují zákaz nových investic do oblastí těžby plynu a ropy, zákaz předávání technologií Íráncům či zákaz technické pomoci. Írán je sice jedním z největších producentů ropy na světě, přesto kolem 40 procent paliva dováží ze zahraničí, protože doma nemá dostatek patřičných kapacit pro zpracování ropy tak, aby mohl uspokojit domácí poptávku.
Íránské vedení, které kritiku svého jaderného programu odmítá jako neopodstatněnou, před přijetím nových sankcí EU varovalo. Teherán v neděli pohrozil, že bude reagovat tvrdě na každou nepřátelskou akci.
Omezení pro íránské banky
Sankce OSN zakazují zemím, aby do Íránu předávaly jaderné či raketové technologie. Opatření EU povedou ale k tomu, že se v podstatě ukončí evropské investice do íránského energetického sektoru a navíc se zavedou i tvrdá opatření týkající se dopravy do Íránu. Bude zakázán vývoz produktů, které by mohly být využívány i pro výrobu biologických či chemických zbraní. Výjimkou budou jen dodávky pro humanitární a lékařské účely.
Evropské banky nebudou moci uzavírat nové partnerské vazby s íránskými finančními institucemi a íránské banky nebudou moci v Evropě otevírat nové pobočky. Ty íránské finanční instituce, které už nyní v Evropě působí, nebudou moci nabízet své služby vládním úřadům v EU. Nová opatření také počítají s rozšířením stávajících sankcí, které obsahovaly seznamy lidí a společností, kterým byl zakázán přístup do EU nebo jim byly zmrazena jejich finanční aktiva.
Kromě Íránu je tématem pravidelné Rady situace na Kubě, která propustila část politických vězňů, mírový proces mezi Palestinci a Izraelci nebo možnost vstupu Islandu. do EU. Česko v Bruselzu zastupuje ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, pro kterého to bude první schůzka tohoto druhu v nové funkci.
Autor: Euroskop
