Adam Černý, Hospodářské noviny, 30. července 2010
Francouzská vláda se rozhodla zrušit stovky nepovolených tábořišť. Obhájci lidských práv a sdružení Romů si stěžují na „vyhlášení války“.
Na incident z neděle 18. července, kdy čtyři desítky Romů rozhořčených smrtí jednoho z nich zaútočily na četnickou stanici v bretoňském městečku Saint Aignan, reagovala francouzská vláda takřka okamžitě. Zostří politiku vůči kočujícím lidem, kteří nemají stálé bydliště. Hlavním nástrojem má být boření nepovolených tábořišť a vyhošťování těch, kteří ve Francii porušili zákon. Obhájci lidských práv obviňují vládu z vyvolávání rasismu a stěžují si na „vyhlášení války.
Vyhošťování se týká především Romů ze střední a východní Evropy, z nichž většina přichází do Francie z Bulharska a Rumunska. Ti využívají volného pohybu uvnitř Evropské unie a faktu, že ve Francii již více než deset let platí zákon nařizující všem obcím s více než 5000 obyvateli vyhradit pro lidi s nestálým pobytem tábořiště. Mnoho takových tábořišť vzniklo neregulérně, mimo jiné proto, že do roku 2008 tomuto zákonu vyhovělo z dotčených obcí pouze 42 procent.
Když komunisté zakázali Romům v Československu kočovat, připravili tím půdu pro vznik etnických ghet. Francie si zřejmě chce vyrobit obdobný problém. Ilustrační foto AP
Podle policie na mnohých místech lidé překročují zákon nejen běžnou kriminalitou, ale i tím, že nedodržují podmínky pro pobyt ve Francii. Prezident Nicolas Sarkozy zostření postupu vůči kočovníkům a Romům odůvodnil incidentem v městečku Saint Aignan. Tam čtyři desítky Romů zaútočily na četnickou stanici poté, co jeden z nich byl zastřelen, když se v autě pokusil prorazit uzávěru při silniční kontrole. Nepokoje v městečku trvaly celý víkend.
Vláda sice tvrdí, že jí jde o boj proti kriminalitě, ale obhájci lidských práv se obávají, že ohlášené tažení podpoří protiromské nálady a navíc nedosáhne deklarovaných cílů. Senátor Pierre Hérisson upozorňuje, že to, co „se stalo v Saint Aignan, spadá do oblasti obecné kriminality a nemá nic společného s lidmi, kteří nemají pravidelný pobyt.
Podle zprávy z roku 1990 žije ve Francii celkem 400 000 lidí, kteří pravidelně střídají bydliště. Devadesát procent z nich má francouzské občanství a jedna třetina jsou nomádi, kteří se na jednom místě zdrží třeba i jen několik dní. Romové, kteří přicházejí ze zemí jako Bulharsko, Rumunsko nebo Slovensko, představují velice malou menšinu.
Vyhošťování Romů, kteří přicházejí ze střední a východní Evropy, se zatím ukázalo jako neefektivní, protože většina z těch, které francouzské úřady na náklady státu nechala odejet do jejich vlasti, se brzy vrátila. Vláda Nicolase Sarkozyho proto slibuje, že napříště se soustředí především na likvidaci nepovolených tábořišť.
Evropská komise včera dala zostřenému postupu fakticky zelenou. Mluvčí komisařky Viviane Redingová prohlásila, že evropské směrnice týkající se volného pohybu osob dávají členským zemím právo, aby kontrolovaly své území a bojovaly proti kriminalitě. „Je na státu, aby rozhodl, prohlásila.
Autor: Adam Černý