04.08.2010
Euroskop
Komise hodlá změnit pravidla posuzování vlivů na životní prostředí, Plénum EP přijalo přísnější limity pro průmyslové emise, AGRI: Omezení testů na zvířatech bez ohrožení výzkumu, EU se shoduje na systému obchodování s emisními povolenkami po roce 2013, Komise hodlá prodloužit státní podpory těžbě černého uhl, Komise: O omezení či zákazu GMO mají rozhodovat členské státy
Komise hodlá změnit pravidla posuzování vlivů na životní prostředí
Zpráva Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o uplatňování a účinnosti směrnice EIA (směrnice 85/337/EHS ve znění směrnic 97/11/ES a 2003/35/ES) (KOM(2009)378)
Komise 28. 6. 2010 zahájila veřejnou konzultaci týkající se potenciální změny pravidel posuzování vlivů („některých veřejných a soukromých záměrů) na životní prostředí (environmental impact assessment; EIA). Formálně by se mohla změnit směrnice č. 85/377 (tzv. EIA Directive).
Pozadí
Směrnice č. 85/377 (ve znění směrnic č. 97/11 a č. 2003/35) je založena na principu, že projekty s očekávaným dopadem na životní prostředí (např. rafinerie, elektrárny, úložiště jaderného odpadu, chemická zařízení, dopravní infrastruktura, spalovny ap.; viz Příloha I směrnice č. 85/377) by měly být posouzeny z hlediska svých environmentálních vlivů, ideálně se zajištěním přístupu veřejnosti. Dosavadní implementace však podle Komise odhalila některé problémy.
Klíčové body
Veřejná konzultace by se měla pokusit nalézt odpovědi na otázky související s předběžným posouzením předmětných projektů, kvalitou EIA, harmonizací požadavků EIA napříč členskými státy či s problémy s přeshraničními projekty (z hlediska EIA).
Předmětem debaty má být i role úřadů zabývajících se ochranou životního prostředí nebo propojení EIA na politiky EU týkající se klimatických změn nebo biodiverzity.
Postoj ČR
ČR je s problematikou EIA konfrontována poměrně často, zejm. v souvislosti s renovací stávajících uhelných elektráren, rozšiřováním jaderné elektrárny v Temelíně či (v obecnější rovině) při debatách o rostoucím vlivu environmentalistických skupin na rozhodování státní správy a samosprávy. Minimálně z těchto důvodů by měla být potenciálním změnám směrnice č. 85/377 věnována zvýšená pozornost.
Předpokládaný další vývoj
Veřejná konzultace bude otevřena do 24. 9. 2010. Poté se očekává, že Komise uveřejní analýzu obdržených příspěvků a sdělí, jaké podnikne další kroky.
Odkazy
- Zpráva Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o uplatňování a účinnosti směrnice EIA (směrnice 85/337/EHS ve znění směrnic 97/11/ES a 2003/35/ES) (KOM(2009)378)
- Public consultation on the Review of the Environmental Impact Assessment (EIA) Directive (Directive 85/337/EEC on the assessment of the effects of certain public and private projects on the environment, as amended)
- Směrnice Rady ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí
- Směrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997, kterou se mění směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES, pokud jde o účast veřejnosti a přístup k právní ochraně
Plénum EP přijalo přísnější limity pro průmyslové emise
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění (KOM(2007)844)
Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 7. července 2010 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/…/ EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)
Poslanci EP schválili 7. 7. 2010 poměrem 639:35:10 pozměňovací návrhy ke směrnici o průmyslových emisích, jejímž cílem je mj. stanovit jasnější pravidla a zajistit čistější ovzduší.
Pozadí
Návrh směrnice KOM(2007)844 si klade za cíl zlepšit místní podmínky v členských státech podporou prevence, kontrolou a koordinovaným postupem při omezování znečištění vzduchu, vody a půdy. Reguluje emise síry, dusíku, azbestu, těžkých kovů nebo prachu. Emise CO2 nezahrnuje.
Již výbor ENVI na svém zasedání 4. 5. 2010 rozhodl o prodloužení lhůty pro naplnění striktních pravidel pro tepelné elektrárny do 30. 6. 2019 (více zde).
Klíčové body
Na znění nové směrnice se EP shodl s Radou 18. 6. 2010. Jednání o normě trvala přes 2 roky a podle zpravodaje návrhu Holgera Krahmera vytváří tato podoba textu rovné podmínky pro všechna průmyslová zařízení v EU.
Europoslanci nakonec souhlasili s tím, že pro velká spalovací zařízení (včetně elektráren na tuhá paliva) budou členské státy moci vypracovat „přechodné národní plány a umožnit jim, aby tyto nové limity začaly dodržovat až od července 2020. Některá starší zařízení by pak mohla být této povinnosti zproštěna úplně pod podmínkou, že buď do konce roku 2023 ukončí svou činnost, nebo od roku 2016 omezí svůj provoz na 17 500 hodin. Novější elektrárny pak v každém případě budou muset své provozy upravit už do roku 2012, jak bylo stanoveno původně.
Poslanci také určili, že modernizace zařízení musí probíhat v souladu s BAT. Tento postup nemusí být uplatňován v případě, že provozovatel prokáže nepoměr investice do modernizace a vlivu na ochranu životního prostředí. Provozovatelé zařízení ale musejí prokázat, že je z jejich strany ochrana životního prostředí dostatečná. Udělení výjimky bude určovat příslušný členský stát.
Nová směrnice kromě výše uvedeného také sjednocuje systém inspekcí, ukládá členským státům pravidelně přezkoumávat povolení v návaznosti na vývoj BAT, zvyšuje ochranu půdy a podzemních vod před průmyslovým znečištěním, rozšiřuje účast veřejnosti a rozsah povinně zpřístupňovaných informací (ukládá zveřejňování prostřednictvím internetu), zpřísňuje emisní limity pro spalování a spoluspalování odpadu atd.
Postoj ČR
Do českého právního řádu je problematika IPPC transponována zákonem č. 76/2002 o integrované prevenci ve znění zákona č. 521/2002, zákona č. 437/2004, zákona č. 695/2004, zákona č. 444/2005, zákona č. 222/2006 a zákona č. 25/2008 o integrovaném registru znečišťování životního prostředí , kterým se však pouze vydělila problematika registru znečišťováni. Posledními novelami, které se ale nedotýkají problematiky povolování, jsou zákony č. 227/2009 a č. 281/2009.
Předpokládaný další vývoj
Návrh směrnice formálně schválí a podepíše Rada. Směrnice vstupuje v platnost 20. dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU.
Odkazy
- Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění (KOM(2007)844)
- PreLex: Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)
- EP: EP schválil přísnější limity pro průmyslové emise
- Euroskop: Životní prostředí v květnu 2010
- Euroskop: MEMO: Výbory Evropského parlamentu
- MPO: Integrovaná prevence a omezování znečištění
- Zákon 76/2002 Sb. o integrované prevenci
- Zákon 25/2008 Sb. o integrovaném registru znečišťování životního prostředí
AGRI: Omezení testů na zvířatech bez ohrožení výzkumu
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (KOM(2008)543)
Draft reccommendation for second reading, directive of the European Parliament and of the Council on the protection of animals used for scientific purposes, Committee on Agriculture and Rural Developmen
Výbor AGRI 12. 7. 2010 přijal doporučení ke druhému čtení návrhu směrnice poměrem 41:0:4.
Pozadí
Podle agentury ECEAE je v evropských laboratořích ročně využíváno na experimenty 12 mil. zvířat. Směrnice č. 86/609 nebyla od svého přijetí revidována. Komise teprve v roce 2007 vydala doporučení č. 2007/526 stanovující pravidla pro chov laboratorních zvířat. Komise předložila návrh revize původní směrnice KOM(2008)543 5. 11. 2008. První čtení v EP proběhlo 5. 5. 2009.
Zástupci EP a Rady dospěli 7. 4. 2010 ke shodě na posledních detailech návrhu revize směrnice týkající se ochrany zvířat používaných při vědeckých pokusech.
Klíčové body
Již v této fázi představuje text kompromis mezi EP a Radou a klade si za cíl omezit testování na zvířatech např. na oblasti výzkumu živočišných nebo rostlinných chorob, vývoje léků, vzdělávací aktivity a soudní vyšetřování. Návrh směrnice také zavádí speciální ochrannou klauzuli, která by členským státům umožnila ve výjimečných a vědecky zdůvodněných situacích předpisy dané normy nedodržet. O tomto jednání musí informovat Komisi. Již v prvním čtení EP podpořil vznik kategorie bolesti, která při testech vzniká.
Poslanci zdůraznili potřebu efektivních inspekcí. Po dohodě s Radou bylo stanoveno, že členské státy musí zajistit kontrolu nejméně 33 % laboratoří používajících k testování zvířata. Komise chce směrnici revidovat 5 let po jejím vstupu v platnost.
Postoj ČR
Zvířata používaná k vědeckým účelům jsou v ČR chráněna zejména zákonem č. 162/1993, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 246/1992 na ochranu zvířat proti týrání, a vyhláškou č. 207/2004 o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat.
Předpokládaný další vývoj
Plénum EP by mělo ve druhém čtení o návrhu hlasovat 8. 9. 2010. Poté jej schválí Rada a směrnici budou implementovat členské státy.
Odkazy
- Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely, KOM(2008)543
- Pre-Lex: Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely
- Draft reccommendation for second reading, directive of the European Parliament and of the Council on the protection of animals used for scientific purposes, Committee on Agriculture and Rural Developmen, 2008/0211(COD)
- Směrnice Rady ze dne 24. listopadu 1986 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se ochrany zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely
- Doporučení Komise ze dne 18. června 2007 týkající se pokynů pro umístění zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely a péči o ně (oznámeno pod číslem K(2007) 2525)
- EP: Limiting animal testing without hindering scientific research
- Euroskop: MEMO: Výbory Evropského parlamentu
- European Coalition to End Animal Experiments (ECEAE)
- Zákon 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání
- Novela zákona ČNR 162/1993 Sb. na ochranu zvířat proti týrání
- Vyhláška 207/2004 Sb. o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat
EU se shoduje na systému obchodování s emisními povolenkami po roce 2013
Auctioning Regulation – Commission proposal, 6 April 2010
Výbor EU pro klimatickou změnu (sdružující na základě čl. 23 směrnice č. 2003/87 mj. zástupce členských států a Komise) se 14. 7. 2010 dohodl na způsobu fungování systému obchodování s emisními povolenkami po roce 2013.
Pozadí
Systém obchodování s emisními povolenkami v EU funguje od roku 2005. V dubnu 2009 byla příslušná směrnice č. 2003/87 revidována směrnicí č. 2009/29 (součást tzv. klimaticko-energetického balíku) s cílem dosáhnout do roku 2020 v EU snížení emisí CO2 o 20 % v porovnání s rokem 1990. Mělo by se tak stát prostřednictvím zahrnutí většího množství podniků do systému (ten sám by měl generovat 21% snížení v porovnání s rokem 2005), ale i omezením celkového objemu povolenek a zavedením jejich aukcí (od roku 2013 v principu nebudou přidělovány zdarma).
Klíčové body
Text upravuje praktické otázky spjaté s obchodováním s emisními povolenkami po roce 2013, resp. od roku 2012 v případě letecké dopravy.
Počítá s tím, že v sektoru letecké přepravy bude předmětem aukcí min. 15 % povolenek, v ostatních sektorech sumárně 50 % (ostatní povolenky budou jednotlivým subjektů dočasně nebo trvale přidělovány zdarma; celkový objem nicméně zatím není znám).
Stav projednávání
Komise původně na základě článku 10 odst. 4 směrnice č. 2009/29 navrhovala vytvořit centralizovanou platformu pro obchodování s emisními povolenkami, nakonec ale přistoupila na možnost provozovat národní platformy.
Předpokládaný další vývoj
Pokud se k výstupu výboru do 3 měsíců nevyjádří ani Rada, ani EP, bude text považován za schválený.
Odkazy
- Auctioning Regulation – Commission proposal, 6 April 2010
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES
- Emissions trading: Member States back unanimously Commission proposed rules for auctioning of allowances
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství
Komise hodlá prodloužit státní podpory těžbě černého uhlí
Proposal for a Council Regulation on state aid to facilitate the closure of uncompetitive coal mines (COM(2010)372)
Komise 20. 7. 2010 předložila návrh nařízení na poskytnutí státní pomoci k uzavření nekonkurenceschopných černouhelných dolů. Fakticky by mělo dojít k prodloužení poskytování státní pomoci do 15. 10. 2014.
Pozadí
V současnosti se státní pomoc v sektoru těžby černého uhlí, jež se permanentně snižuje, řídí nařízením č. 1407/2002. Jeho platnost však k 31. 12. 2010 vyprší. To by v případě nepředložení nového návrhu znamenalo, že státní pomoc černouhelným dolům by se musela (podobně jako pomoc dolům hnědouhelným) řídit relativně restriktivními pravidly pro státní pomoc obecně, nikoliv jen požadavkem, aby nepřesáhla sumu z referenčního roku 2001 (resp. 2004 a 2007 v případě nových členských států).
Mezi největší producenty uhlí v EU patří ti z Polska (obstarávají až 50 % těžby v EU), z Německa, Velké Británie, ČR a Španělska. Největšími příjemci státní pomoci jsou Španělé a Němci (získávají až 90 % této pomoci), neboť právě jejich uhlí (z Porúří a severozápadu Španělska) je v EU nejméně konkurenceschopné.
Obecně EU produkuje jen 2,5 % uhlí na světě a více než polovinu poptávky (primárně pro tepelné elektrárny) pokrývá exportem.
Klíčové body
Státní pomoc by měla být do 15. 10. 2014 použita striktně k uzavření nekonkurenceschopných černouhelných dolů, ke zmírnění příslušných sociálních a environmentálních dopadů, a měla by se postupně snižovat – každých 15 měsíců alespoň o 33 %.
Pomoc určená pouze na provoz dolů by měla skončit zcela, příslušné členské státy by naopak měly k získání účelově vázané státní pomoci splnit řadu podmínek, zejm. na poli obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti ap.
Stav projednávání
Původní návrh měl být podle některých zdrojů méně restriktivní (nejenže státní pomoc měla přetrvat údajně až do roku 2023, ale i její snižování mělo být mírnější – 25 % v průběhu 36 měsíců).
Komise ovšem patrně nehodlala zpochybnit své závazky k posilování energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie, jakkoli to může být z praktického hlediska problematické. Přitom produkce elektřiny z dotovaného uhlí činí v EU jen 5,1 %.
Předpokládaný další vývoj
O návrhu bude rozhodovat nejdříve na podzim 2010 Rada.
Některé zdroje hovoří o tom, že členské státy budou schopny dospět ke kompromisu nejpozději do 10. 12. 2010 i přesto, že návrh byl kontroverzní již při uveřejňování Komisí (navzdory všem zvyklostem se o něm v Komisi údajně málem hlasovalo).
Odkazy
- Proposal for a Council Regulation on state aid to facilitate the closure of uncompetitive coal mines (COM(2010)372)
- State aid: Commission proposes Council Regulation on State aid to close uncompetitive coal mines
- Nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 ze dne 23. července 2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu
Komise: O omezení či zákazu GMO mají rozhodovat členské státy
Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the Economic and Social Committee and the Committee of the Regions on the freedom for Member States to decide on the cultivation of genetically modified crops (COM(2010)380)
Commission Recommendation on guidelines for the development of national co-existence measures to avoid the unintended presence of GMOs in conventional and organic crops (C(2010)4822)
Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Directive 2001/18/EC as regards the possibility for the Member States to restrict or prohibit the cultivation of GMOs in their territory (COM(2010)375)
Komise 13. 7. 2010 přijala balík návrhů, který obsahuje jednak sdělení, podle něhož by rozhodujícím aktérem v oblasti omezování či zákazu pěstování GMO měly být členské státy, dále nové doporučení týkající se národních norem pro koexistenci GMO a konvenčního zemědělství a návrh nařízení, kterým se mění stávající směrnice č. 2001/18 o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí, pokud jde o možnost členských států omezovat či zakazovat pěstování GMO na svém území.
Pozadí
Problematiku geneticky modifikovaných organismů EU legislativně upravuje především prostřednictvím směrnice č. 2001/18 o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí, nařízení č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech a nařízení č. 1830/2003 o sledovatelnosti a označování GMO a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z GMO.
Problém koexistence GM plodin s produkty konvenčního a ekologického zemědělství na legislativní úrovni řeší jednotlivé členské státy, odpovědnost tedy leží na jejich úrovni (případně na úrovni regionální). EU není v otázce využívání GMO jednotná, existují na jedné straně členské státy, které jejich pěstování odmítají, na druhé straně ty, které se na pěstování v EU povolených GM plodin již několik let podílejí (náleží k nim i ČR). Z tohoto hlediska přináší koexistence potenciálně i přeshraniční problémy.
Do března 2010 byla jedinou GM plodinou, jejíž komerční pěstování bylo v EU povoleno, geneticky modifikovaná kukuřice odolná například proti škůdci zavíječi kukuřičnému. V březnu 2010 Komise poskytla autorizaci pro pěstování transgenní odrůdy brambor, která má být využívána především pro výrobu škrobu.
Klíčové body a stav projednávání
V rámci předloženého balíku Komise navrhuje, aby rozhodnutí o povolení či zákazu pěstování GMO spočívalo na úrovni členských států, návrh se však vztahuje pouze na GM plodiny autorizované na úrovni EU. Členský stát tedy nemá možnost povolit pěstování GM plodiny, která není autorizována v rámci EU. De facto jde tedy o právní úpravu existující situace, v níž GM plodiny autorizuje Komise a členské státy se rozhodují, zda ji pěstovat, nebo ne, jejich rozhodnutí v této otázce však podléhá dalšímu schválení Komise. Situace se tedy tímto ulehčuje především zemím, které odmítají GMO, protože ty budou mít možnost pěstování příslušné GM plodiny na svém území zakázat, aniž by čelily problémům. Omezení či zákaz pěstování příslušné GM plodiny by však neměly být založeny na jiných důvodech, než jsou nepříznivé dopady na zdraví a životní prostředí.
Komise za tím účelem přistupuje též k posílení kritérií, která byla stanovena v rámci doporučení z roku 2003, jež se týká rámcových směrů pro národní strategie zajišťující koexistenci GM plodin s produkty konvenčního a ekologického zemědělství. Členské státy tak budou mít možnost zakázat pěstování GMO na rozsáhlých částech svého území (oblasti bez GMO), aby tak zabránily náhodné kontaminaci produktů konvenčního či ekologického zemědělství. Členské státy budou moci omezit nebo zakázat pěstování GMO na celém svém území nebo jeho části, aniž by musely využít ochranné doložky; jejich rozhodnutí nebudou muset být schválena Komisí. Pokud se členský stát rozhodne uplatnit zmíněné důvody pro omezení či zákaz pěstování příslušné GMO, musí o tom zpravit ostatní členské státy měsíc před přijetím příslušné normy.
Návrh má být praktickou aplikací principu subsidiarity, o zákazu pěstování GMO má být rozhodnuto na úrovni státu. Na návrhy Komise ovšem již kriticky reagovaly ekologické organizace (Greenpeace) i některé členské státy.
Předpokládaný další vývoj
Návrh na změnu směrnice č. 2001/18 musí být přijat postupem spolurozhodování, bude proto postupně projednáván a schvalován jak v Radě, tak i v EP.
Odkazy
- Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the Economic and Social Committee and the Committee of the Regions on the freedom for Member States to decide on the cultivation of genetically modified crops (COM(2010)380)
- Commission Recommendation on guidelines for the development of national co-existence measures to avoid the unintended presence of GMOs in conventional and organic crops (C(2010)4822)
- Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Directive 2001/18/EC as regards the possibility for the Member States to restrict or prohibit the cultivation of GMOs in their territory (COM(2010)375)
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES
- Commission Recommendation of 23 July 2003 on guidelines for the development of national strategies and best practices to ensure the co-existence of genetically modified crops with conventional and organic farming (C(2003))