05.08.2010
čtk
Německo přestává být vysněným cílem pro migranty. Loni už druhý rok po sobě opustilo zemi více lidí, než se jich do přistěhovalo. Alarmující je pro Němce zejména fakt, že odcházejí vzdělaní lidé, zatímco nový domov a obživu hledají často méně kvalifikované síly. Tento trend se týká i početné turecké menšiny.
Podle údajů německého statistického úřadu přišlo loni do Německa 721.000 lidí. Většina z nich pocházela ze střední a východní Evropy – převážně z Polska, Rumunska, Bulharska a Maďarska. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili sami Němci, kteří se vraceli domů. Opačným směrem zamířilo ve stejném období 734.000 osob. Experti upozorňují, že tento trend spolu s negativním demografickým vývojem může narušit fungování sociálního státu v Německu, který podle Focusu počítá s každoročním přírůstkem 200.000 migrantů.
Symbolicky se to odráží i na chování Turků, jedné z největších menšin v Německu. Ještě na přelomu tisíciletí představovali typickou skupinu přistěhovalců, kteří jako takzvaní gastarbeiteři přicházeli od 60. let minulého století po desetitisících do Německa za prací a v současnosti tam tvoří zhruba třímilionovou komunitu. Loni jich podle německých statistiků přišlo okolo 30.000, zatímco do Turecka se přestěhovalo na 40.000 obyvatel Spolkové republiky – převážně Němci tureckého původu. Většinou to jsou mladí absolventi vysokých škol, kterým stát na Bosporu nabízí možnost lepšího uplatnění a ohodnocení. Mnoho z nich spojuje i pocit, že nepatří do německé společnosti.
To byl také důvod, proč se do Turecka vydal nyní osmatřicetiletý Ömer Küčükbaj. „Nějak jsem si v Německu připadal jen jako cizinec,“ svěřil se časopisu Der Spiegel syn gastarbeiterů, který vyrůstal v bavorském Eggenfeldenu a před odchodem do vlasti svých předků neuměl vůbec turecky. „Pro mé spolužáky jsem byl prostě jen Turek. Tak jsem chtěl vyzkoušet, jaké to je být Turkem,“ dodal. Dnes pracuje v jednom z istanbulských callcenter. Většina z jeho více než 250 kolegů jsou prý také němečtí Turci.
Küčükbajův případ není podle Spiegelu žádnou výjimkou. Například střední a vrcholový management turecké pobočky automobilky Mercedes Benz tvoří němečtí Turci z 30 procent. Podle průzkumu dortmundského institutu Futureorg v současnosti dokonce každý třetí německo-turecký student plánuje svou budoucnost v Turecku, a ne v Německu. „Mají tam výrazně lepší šance na vzestup než v Německu,“ tvrdí vedoucí německo-turecké obchodní komory Marc Landau.
Německá vláda se snaží tento „odliv mozků“ zvrátit. Nejnověji přišel ministr průmyslu Rainer Brüderle s návrhem přilákat zahraniční experty a kvalifikované síly na „uvítací finanční prémii“. Tuto myšlenku ale odmítla kancléřka Angela Merkelová i odborníci na pracovní trh. Heinz Fassmann se dívá na tyto snahy skepticky. „Německo už nebude vnímáno jako země pro přistěhovalce,“ tvrdí člen německé odborné rady pro integraci a migraci. Británie a USA mají podle něj více předností – především mezinárodně rozšířený jazyk.
Autor: Euroskop
