12.08.2010
čtk
Slovensko jako jediný stát eurozóny neposkytne půjčku zadluženému Řecku, finanční pomoc pro Atény totiž včera neschválil tamní parlament. Národní rada ale souhlasila s tím, aby se Slovensko zapojilo do takzvaného záchranného fondu eurozóny na pomoc zemím, které se dostanou do podobných potíží, s nimiž se teď potýká právě Řecko. Poslanci se při hlasování řídili doporučením premiérky Ivety Radičové. Eurokomisař Olli Rehn rozhodnutí Bratislavy o Řecku kritizoval. Jde prý o porušení závazku, které narušuje solidaritu v eurozóně.
Bratislava měla původně Aténám půjčit 817,85 milionu eur (asi 20,3 miliardy Kč), rámcovou dohodu o pomoci eurozóny Řecku podepsal ještě před červnovými parlamentními volbami na Slovensku tehdejší ministr financí Ján Počiatek. Země ale mohla být dohodou o poskytnutí pomoci vázána až po ratifikaci, což si vyžádalo souhlasné stanovisko parlamentu.
Je to porušením závazku poskytnout dočasnou a podmíněnou finanční asistenci Řecku, který Slovensko přijalo v euroskupině, uvedl Rehn. Podle něj rozhodnutí euroskupiny, tedy unijních zemí platících eurem, bylo klíčovým okamžikem v kritické chvíli pro zajištění finanční stability celé eurozóny včetně Slovenska. Mohu jen litovat tohoto narušení solidarity v eurozóně, dodal komisař s tím, že se tím ministři financí eurozóny a EU budou zabývat na příštím zasedání.
Slovensko je nejchudším členem eurozóny a slovenským politikům se nezdálo spravedlivé, aby jejich země přispívala bohatším zemím, které nezvládají své dluhy. Půjčka, kterou Slováci odmítli Řecku poskytnout, je součástí mezinárodní pomoci v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Tuto pomoc má Řecko čerpat v následujících třech letech a část už jí také obdrželo.
Postoj vlády k záchrannému fondu, takzvanému eurovalu, a půjčce Řecku dnes na plénu obhajoval ministr financí Ivan Mikloš. Zatímco v případě půjčky Řecku jde o reálné půjčování reálných peněz, které nemáme, u valu je to vlastně záruka, která se nebude muset naplnit, řekl Mikloš. Bývalé vládě premiéra Roberta Fica Mikloš mimo jiné vyčetl, že souhlasila s nevýhodnými podmínkami účasti Slovenska v záchranném mechanismu.
Záchranná síť, ke které se Slováci na rozdíl od poskytnutí půjčky Řecku připojí, je systémem garancí za úvěry v objemu až 750 miliard eur (asi 18,6 bilionu Kč). Na jejím vytvoření se na jaře dohodly země Evropské unie spolu s Mezinárodním měnovým fondem. Eurozóna, jíž je Slovensko součástí, má do fondu přispět garancemi za 440 miliard eur, z toho na Slováky připadá 4,37 miliardy eur (asi 108,4 miliardy Kč). Zbytek připadá na MMF a malá část na Evropskou komisi.
Část nynější slovenské koalice chtěla v parlamentu jednat o půjčce Řecku ještě před volbami v květnu. Kvůli příliš nízké účasti poslanců se ale schůzi opakovaně nepodařilo zahájit, a rozhodnutí tak zůstalo až novému parlamentu. Jednotný názor na poskytnutí půjčky tehdy neměly koaliční ani opoziční strany. Půjčku Řecku odmítlo 69 z 84 hlasujících poslanců. Proti byli všichni poslanci trojkoalice vládních stran SDKÚ-DS, SaS a Most-Híd, přidala se i pětice zákonodárců opoziční SNS. Zapojení Slovenska do ochranného eurovalu podpořilo 140 ze 142 hlasujících zákonodárců.
Autor: Euroskop
