Adam Černý, Hospodářské noviny, 6. září 2010
Evropská krajní pravice tažení podporuje, europoslanci ho odsuzují
Prezident Nicolas Sarkozy zjevně šlápnul vedle: Francie zažívá skandál a čelí ostré kritice. Když koncem července vyhlásil boj proti kriminalitě, kterou dal do souvislosti s nelegálními tábory Romů, myslel hlavně na domácí voliče a svou upadající popularitu. Měsíc poté museli dva ministři jeho vlády vysvětlovat v Bruselu důvody deportace Romů do Rumunska a Bulharska a zítra se bude tímto tématem zabývat plénum Evropského parlamentu.
Ve Štrasburku se čeká střet naostří nože. Čtyři frakce europarlamentu chystají společný návrh rezoluce, která „nemá šetřit slovy, aby politiku Paříže jasně odsoudila. Kluby socialistů, liberálů a krajní levice jsou přesvědčeny, že odchod 900 rumunských a bulharských Romů zpět z Francie do jejich původních vlastí byl vynucený a že ve všech případech postup policie a úřadů neodpovídal pravidlům Evropské unie. Předseda frakce evropských socialistů Martin Schulz prohlásil, že k tažení vůči Romům vedly „populistické, předvolební důvody.
Paříž mohou zachránit evropští lidovci a křesťanští demokraté, kteří mají v europarlamentu nejvíce poslanců. Místopředseda jejich frakce Manfred Weber HN řekl, že samozřejmě nikoho nelze trestat kvůli jeho původu, ale že podle jeho názoru „Francie evropské zákony dodržela.
Jestli bude Sarkozy a jeho politika ve Štrasburku postavena na pranýř, není vzhledem k postoji Evropské lidové strany jisté. „Je to zcela otevřené, protože pravicový střed váhá. Otázka však je, jestli budou mít v tomto případě chuť a odvahu sednout si vedle pana Sarkozyho, říká nizozemská liberální europoslankyně Sophie Veldová.
Evropská unie jen pro někoho? Na archivním snímku z roku 1929 příprava večeře u kočovných Cikánů v rumunském Berzete. V Rumunsku žije zdaleka nejvíc Romů v Evropě 2 400 000 a tvoří tak více než 10% tamní populace. Více než deset procent obyvatel tvoří Romové ještě v Bulharsku, kde jich žije 800 000. Více než 5% obyvatel je Romů na Slovensku (450 000) a v Maďarsku (600 000). V České republice žije podle oficiálních odhadů 250 000 Romů, kteří tak tvoří 2,5% obyvatel. Na Západě žije nejvíce Romů ve Španělaku (800 000) a ve Francii (400 000). Archivní snímek ze sbírek Muzea romské kultury
Spokojení extremisté
Za „zcela oprávněnou označil likvidaci nelegálních tábořišť a deportaci rumunských a bulharských Romů Philip Claes, belgický europoslanec z nacionalistického Vlámského zájmu. Claes slíbil, že bude Francii při debatě se svými kolegy hájit. S deportacemi souhlasí i předseda francouzské krajně pravicové Národní fronty Jean-Marie Le Pen. Podle něj celý problém vyvolala Evropská unie, když zrušila hranice mezi jednotlivými zeměmi.
Nicolas Sarkozy jistě patří k tradiční evropské pravici. Ale v atmosféře vyvolané tažením proti nelegálním romským táborům hodně pozornosti získávají návrhy, se kterými přicházejí extremisté.
Maďarská krajně pravicová strana Jobbik minulý týden zveřejnila plán, podle kterého by „nespolečenští Romové měli být umisťováni do zvláštních táborů. Csanad Szegedi je europoslancem za Jobbik, který se v letošních parlamentních volbách stal třetí nejsilnější politickou silou. „Chceme ty rodiny dostat z míst, kde bydlí, a přemístit je do táborů, abychom ochránili veřejný pořádek, prohlásil Szegedi.
Váhající Evropská komise
Náhle rozpoutaná debata postavila Francii proti Rumunsku a Bulharsku, proti velké části Evropského parlamentu a také mnoha organizacím hájícím lidská práva. Do nepříjemného postavení se dostala i Evropská komise, jejímž úkolem je dohlížet na dodržování unijních pravidel. Místopředsedkyně frakce zelených v europarlamentu Rebecca Harmsová se nechala slyšet, že předseda komise José Manuel Barroso celé situaci „jen přihlížel.
Před měsícem mluvčí komisařky Viviane Redingové, která má na starosti justici a základní práva, v souvislosti s ohlášenými deportacemi rumunských a bulharských Romů zdůrazňovala, že „je na členských státech unie, aby kontrolovaly své území a bojovaly proti kriminalitě.
Minulý týden do médií však unikla zpráva, že komise si nechala vypracovat posudek a podle jejích právních expertů by Paříž měla „detailně vysvětlit svůj postup, aby bylo jasno, že všechny případy deportace byly posouzeny zcela individuálně a že nešlo o kolektivní trest.
Autor: Adam Černý