Kateřina Koubová, MfDnes, 22. září 2010
Podle čerstvě zveřejněné studie se počet nemocných alzheimerem každých dvacet let zdvojnásobí. Přibývá starých lidí i v chudších zemích. Léčba patří k nejdražším. Zvyšte výdaje na výzkum demence, je to stejná hrozba jako rakovina nebo nemoci srdce, žádají vědci.
Nejsou to radostné vyhlídky. Možná je dokonce pravý čas vyhlásit paniku nebo aspoň novou pandemii. Jediné, čím jistě této nemoci zabráníte, je vlastně jen časná smrt. Vědci sečetli, že světové náklady na léčbu demence, nejčastější nemoci stáří, už vzrostly na 604 miliard dolarů. To je neskutečných 12 bilionů korun, dvanáct ročních rozpočtů českého státu.
Srovnání je spíše ilustrační. Hlavní je, že počet lidí, kteří nemocí trpí, do roku 2050 vzroste trojnásobně a s tím i náklady, varuje nová zpráva vědců vydaná při příležitosti včerejšího mezinárodního dne boje proti Alzheimerově nemoci.
Epidemie stárnutí
„Je to epidemie, která zrychluje své tempo se stárnutím populace, uvádějí ve zprávě. Počet nemocných se za každých dvacet let prakticky zdvojnásobí. Nyní nemocí trpí odhadem 35 milionů lidí (počty najdete vpravo).
Nárůst demence, v kombinaci s rostoucími výdaji na důchodový systém a se společenským etablováním praxe euthanasie může být vražedně výbušná směs. Na obázku reprodukce obrazu nazvaného Nemocnice (2005) 90-letité rakouské umělkyně Marie Lassnig. Foto Euroskop
„Hlavním důvodem pro nárůst počtu lidí nemocných Alzheimerovou chorobou a dalšími typy demence je rostoucí věk, uvedl švédský profesor a geriatr Anders Wimo ze stockholmského ústavu Karolinska Institutet, spoluautor nové studie. Největší nárůst nemocných podle něj čeká chudší země.
„Mnoho let nám fungoval model nárůstu nemoci v bohatých zemích. Nyní však nastal zlom, protože stejný trend začínáme sledovat i v zemích s nižšími a středními příjmy, kde hodně přibývá starých lidí, upřesnil.
A jak se počítají náklady na nemoc? Jejich největší část tvoří finance na dlouhodobou péči o nemocné v léčebnách bohatých zemí. Mezi bohaté se už řadí i Česko. V chudších zemích, kde takové vybavení nemají, nese náklady rodina a jiní nestátní pečovatelé.
Zatím jen 14 procent nemocných demencí pochází z chudších zemí, zčásti i proto, že se tam lidé méně dožívají, a také mnoho případů unikne lékařské evidenci. A náklady na jejich péči se zatím rovnají jen procentu zmíněných bilionů.
Kdyby se částka vydaná na léčbu nemoci promítla do obratu fiktivního podniku, hravě by se stal největší firmou světa. Překonal by roční obrat amerického obchodního gigantu Wall-Mart (414 miliard dolarů)nebo ropného Exxon Mobil (311 miliard).
Profesor Wimo navrhuje, ať se vlády připraví na masivní vlnu přílivu nemoci, ať připraví něco jako léčebný plán, který rozšíří i o podporu pro domácí ošetřovatele. Lékařka Daisy Acostaová, předsedkyně Mezinárodní alzheimerovské organizace, ADI, říká, že demence „bude nejvýznamnější zdravotní a sociální krizí 21. století.
„Světové vlády jsou až žalostně nepřipravené na to, jaké sociální a hospodářské otřesy toto onemocnění způsobí, uvedla v tiskovém prohlášení. Podle této zprávy patří demence a její léčba k nejnákladnějším nemocem, a to je zatím výzkum a investice do něj daleko nižší než u jiných hlavních chorob, rakovinou počínaje. Navíc o nemoci se toho stále mnoho neví.
„Známe některé stupně nemoci a způsoby toho, jak se vyvíjí, ale stále nám unikají příčiny. Víme, že ve hře je dědičnost… ale nevíme, jak s tím naložit, podotkl profesor Wimo. Ve zprávě vyzývá státy i farmaceutické společnosti, aby více investovaly do výzkumu nemoci s ohledem na to, jak velkou ekonomickou zátěž přinášejí.
Podle Wima by to vlastně vyžadovalo zvednout investice na výzkum až 15krát, aby se dostaly na úroveň výdajů na výzkum srdečních chorob. A třicetkrát, aby dohnaly úroveň financí, které jdou na výzkum léčby rakoviny.
***
Nemoc třetího věku Alzheimerova choroba není normální součást stárnutí, i když mnohde ji tak lékaři berou. Jde o postupující, degenerativní onemocnění, které ničí mozek. Provází je porucha myšlení, paměti i úsudku. Nemocný ani nepoznává své blízké. U někoho choroba vypukne i ve 40 letech, po 65. roce života se však rozvíjí nejvíce. Lidé starší 85 let mají poloviční šanci, že se u nich rozvine demence. Alzheimer je její nejznámější forma.
Celosvětové náklady na léčbu demence letos překročí 604 miliard dolarů (takřka 12 bilionů korun), tedy procento světového hrubého domácího produktu, vyplývá z nové studie. Evropští vědci a lékaři odhadují, že na světě trpí chorobou 35 milionů lidí. Za dvacet let se jejich počet takřka zdvojnásobí na 66 milionů a v roce 2050 až na 115 milionů lidí.
Autor: Kateřina Koubová