Hana Chuka, EUROSKOP, 23. září 2010
David Cameron boří všeobecná očekávání, že ihned po nástupu do funkce premiéra začne bojovat s Bruselem a zhorší vztahy s Francií a Německem. Komentář deníku The Wall Street Journal se zamýšlí nad tím, proč britský předseda vlády tyto a jiné hypotézy úspěšně vyvrací.
Nenápadná europeizace
Takřka bez povšimnutí odhlasovali konzervativní poslanci seznam opatření, který by ještě před pár lety způsobil vnitrostranickou revoluci. Tak byla nenápadně schválena například expanze pravomocí politiky justice a vnitra, která mimo jiné obsahuje i kontroverzní evropský zatykač, návrh navýšení unijního rozpočtu, nebo ustanovení evropské služby vnější akce, se kterou počítá Lisabonská smlouva.
Když se optáte konzervativních špiček, co za touto europeizací stojí, svedou vše na koalici s liberály, jejich integrační entuziasmus a nezbytný kompromis. O liberály ve skutečnost vůbec nejde. Je to jen mýtus, který má Nicku Cleggovi, jejich předsedovi a vicepremiérovi v jedné osobě, zajistit lepší pocit, domnívá se analytik Iain Martin.
Z antievropana „středoproudařem
Když bylo jasné, že David Cameron nedosáhne ve Westminsteru absolutní většiny, dal si lídr konzervativců dohromady jedna a jedna a zapřísahal se, že evropská integrace nebude za žádnou cenu původcem jeho politické smrti. V souladu s tím podnikl politické námluvy s Angelou Merkelovou a Nicolasem Sarkozym a odvolal i svůj dřívější slib referenda o lisabonské smlouvě s odůvodnění, že už je příliš pozdě a veřejné hlasování by v dané situaci bylo absurdní.
Odpůrce evropské integrace? Jen když se mu to hodí. William Hague je ukázkovým příkladem přerodu zarytého euroskeptika v umírněného konzervativce. (Foto čtk)
Mylný dojem panuje i v otázce charakteru premiérových nejbližších spolupracovníků. Za ministerstvo zahraničí a tedy i za evropskou politiku odpovídá v kabinetu William Hague, o kterém většina národa neprávem smýšlí jako o nekompromisním euroskeptikovi. Za tento dojem může jeho poněkud slabší kampaň ve sněmovních volbách 2001, ve které zoufale loboval za záchranu libry a tuto reputaci si kupodivu udržel i po té, co přešel do středního proudu, vysvětluje Martin.
Evropa už není téma
Davidu Cameronovi v současnosti nahrává skutečnost, že pro Brity, z velké části citelně zasažené ekonomickou krizí, evropská agenda rozhodně nepředstavuje politické top téma. Když se jich optáte, co si myslí o Evropské unii, většina z nich označí sebe sama za euroskeptiky, ale když dojde na lámání chleba, prvoplánově anti-federalistickým stranám se ve velké většině zdaleka vyhnou.
Bez ohledu na koaliční závazek k liberálům je tedy málo pravděpodobné, že by se konzervativci zapojili například do kampaně za vystoupení z EU, která v současnosti na britských ostrovech probíhá. Z evropské otázky, která kdysi málem eskalovala vnitrostranickou občanskou válku, se tak čím dál více stává upozaděné téma, poznamenává k tomu Iain Martin. Možná je ještě brzy na to, mluvit o definitivní smrti toryovského euroskepticismu, ale vše tomu nasvědčuje.
Autor: Hana Chuka, EUROSKOP