EU tlačí na Irsko, aby zvýšilo daně

06.10.2010
čtk

Evropští politici vyvíjejí na Irsko tichý, ale důrazný nátlak, aby zvýšilo svou daň z firemních zisků, která je zde po Bulharsku a Kypru nejnižší v celé Evropské unii a byla hlavním nástrojem irského ekonomického zázraku 90. let. Podle agentury Reuters využívají toho, že Irsko musí nést obrovské náklady na sanaci bank, sázejí na to, že země bude muset kvůli vysokému zadlužení požádat EU o pomoc a mají snahy podmínit ji právě zrušením nízké daně.

Irská sazba korporátní daně 12,5 procenta je pro Brusel a klíčové země západní Evropy už dlouho nesnesitelným trnem v oku. EU kvůli ní Irsko několikrát obvinila ze sociálního dumpingu a hrozila odstřihnout zemi od evropských subvencí.

Komisař Rehn: Irsku nemůžou zůstat nízké daně

Irsko letos bude mít kvůli sanaci bank rekordní rozpočtový deficit nad 30 procenty ročního výkonu ekonomiky a jeho úroky z dluhopisů v obavách z rizika vzrostly na trojnásobek výnosů německých dluhopisů. Politici EU tak už sázejí na to, že Dublin by mohl potřebovat pomoc z letos dohodnutého stabilizačního fondu, a přesvědčují irského ministra financí Briana Lenihana, aby neškrtal jen ve výdajích, ale zvyšoval i rozpočtové příjmy.

Je neoddiskutovatelným faktem, že potom, co se stalo, Irsko nebude moci zůstat zemí s nízkými daněmi, ale stane se naopak zemí, která má v evropském kontextu normální daně, prohlásil v pátek evropský komisař pro ekonomiku a měnu Olli Rehn.

Irové ratifikovali Lisabon výměnou za daňovou suverenitu

Pro Iry je to velmi citlivá politická otázka, protože když byli loni nuceni na druhý pokus schválit Lisabonskou smlouvu o prohloubení integrace EU, dostali slib, že jejich daňová suverenita bude zachována. Vláda se tak proti Rehnovým slovům o normálních daních důrazně ohradila. Vláda dávala vždy najevo že korporátní daň zůstane na 12,5 procenta, prohlásilo ministerstvo financí a označilo tuto daň za základ irské průmyslové politiky.

Ministři financí EU veřejně zdůrazňují, že je jen na irské vládě, jak dosáhne ozdravení veřejných financí. Množí se však informace o vzrůstajícím nátlaku.

Belgický ministr financí Didier Reynders řekl, že on a další ministři EU se výslovně zmínili o firemní daní poté, co Dublin minulý týden oznámil, že záchrana bank bude stát až 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Na nízkou irskou sazbu poukazovali podle zdrojů agentury Reuters zejména ministři Francie a Německa, zemí, které soustavně obviňují Dublin z fiskálního a sociálního dumpingu. Podle nich nízkou daní Irsko láká zahraniční investory na úkor ostatních zemí, zatímco země těží z regionálních fondů EU.

Švédský ministr Anders Borg údajně irskému protějšku za zavřenými dveřmi řekl, že zemi scházejí daňové příjmy. Skupina německých poslanců Evropského parlamentu minulý týden podle webu IrishCentral.com prohlásila, že irská daň z firemních zisků se bude muset zvýšit téměř na dvojnásobek, pokud má Irsko dostat od EU nějakou pomoc.

Co způsobilo úvěrovou bublinu?

Za deset let do roku 2006 přispěla nízká firemní daň v Irsku k vytvoření milionu nových pracovních míst, do země, která trpěla vždy emigrací, nasála velký počet pracovních sil a růst, který podnítila prudce zvýšil životní úroveň. Podle agentury Reuters ale přispěla také k úvěrovému a realitnímu boomu, který skončil krachem a krizí v roce 2008. Podle ekonomů však hlavní příčinou této bubliny byla strukturální vada eura – nevhodně nízké úrokové sazby eura pro okrajovou zemi se silným ekonomickým růstem a tím i s vyšší inflací.

Na obranu Irska se v pondělí postavil list The Wall Street Journal (WSJ). Podle něho sice zvýšení daní potěší mandaríny v Bruselu, kteří si hnusí daňovou konkurenci, může však uvrhnout irskou ekonomiku do dlouhodobého úpadku.

WSJ připomíná, že od roku 1995 se i při započítání současného téměř desetiprocentního propadu zvýšily v Irsku roční příjmy na hlavu na více než dvojnásobek na 41.000 dolarů z necelých 18.000 dolarů. Od roku 1983 se HDP rozrostl na pětinásobek a zaměstnanost obyvatelstva vzrostla z 50 na 60-70 procent. Návrat k praktikám 70. a 80. let, kdy daně pohlcovaly až polovinu příjmů, by podle listu vedl k ekonomické stagnaci a postupnému úpadku země.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek