20.10.2010
čtk
Systém nových sankcí za porušení unijních pravidel se podle analytiků, které citují evropská média, příliš neliší od současného. Dohoda, která proti očekáváním nepočítá s tím, že pokuty pro případné rozpočtové hříšníky budou automatické, je podle ekonomů výsledkem dohod mezi Německem a Francií.
Berlín se v pondělí v Lucemburku vzdal svých představ, že sankce by měly být automatické výměnou za slib francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, že bude prosazovat a bude zároveň souhlasit se změnou unijních smluv. Takový postup by mimo jiné umožnil, že členské státy, které porušují rozpočtová pravidla, přijdou o hlasovací práva.
Politické reakce na tuto dohodu (mezi Francií a Německem) byly negativní. Nizozemsko a Finsko vyjádřily pobouření, obzvláště poté, co Německo a Francie na zasedání ministrů financí EU neposlali ani vlastní ministry. Komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn rovněž odmítl v podstatě stejný sankční režim, napsal internetový server Eurointelligence, který mimo jiné tvoří i komentátor Financial Times Wolfgang Munchau. Podle Eurointelligence bude velmi těžké najít většinu hlasů pro změnu unijních smluv. Pokud by se tak nakonec stalo, bylo by to jen za cenu ústupků, s nimiž se Německo nebude ochotné smířit.
Rozčarování nad pondělní dohodou z Lucemburku vyjadřují i další vrcholní politici. Jsem trochu překvapený tím, že se nám nedostalo 100procentní podpory pro rozpočtovou disciplínu od Německa. Mohli bychom tak dosáhnout o něco lepšího výsledku, postěžoval si při příjezdu na dnešní jednání ministrů financí v Lucemburku švédský ministr financí Anders Borg.
Kompromis většinu nepotěšil
Konečný kompromis se příliš nelíbí ani slovenskému ministrovi financí Ivanu Miklošovi. Naše návrhy byly jiné, protože my jsme prosazovali v maximální míře automatičnost a co největší tvrdost a vynutitelnost. Nakonec se dospělo ke kompromisu, který sice posouvá věc tím správným směrem, ale ne dostatečně, řekl dnes novinářům.
Podle něj bude lepší se spolehnout na národní rozpočtová pravidla a nastavit je co nejtvrději. O čem jsem přesvědčený už dlouho, že je velmi důležité, abychom u nás doma na národní úrovni nastavili pravidla co nejpřísněji našimi vlastními zákony. Spoléhat se na to, že se nějak efektivně zvýší ten tlak pravidel z Bruselu, nebude možné, doplnil Mikloš.
Někteří ekonomové nicméně nejsou k závěrečnému kompromisu natolik skeptičtí. Mohlo by to být dobré, řekl agentuře Reuters Carsten Brzeski z finanční skupiny ING. Podle něj by výsledek jednání ministrů financí mohl přispět k obnovení důvěry v eurozóně, která se během letošního roku ocitla v krizi především kvůli řecké krizi a rovněž kvůli nadměrnému zadlužení několika dalších států.
Autor: Euroskop
