Daně v říjnu 2010

04.11.2010
Euroskop

Rada definitivně schválila nařízení o boji proti podvodům s DPH, Komise řekla, jak si představuje zdanění finančního sektoru, Rada se na správní spolupráci v oblasti daní nedohodla

Rada definitivně schválila nařízení o boji proti podvodům s DPH

Návrh nařízení Rady o správní spolupráci a boji proti daňovým únikům v oblasti daně z přidané hodnoty (KOM(2009)427)

Rada 7. 10. 2010 definitivně schválila návrh na posílení spolupráce národních daňových úřadů s cílem zabránit nárůstu přeshraničních podvodů s DPH.

Pozadí

Nová norma, jejíž návrh Komise předložila v srpnu 2009, má nahradit nařízení č. 1798/2003. Návrh volně navazuje na sdělení o koordinované strategii ke zlepšení boje proti podvodům s DPH, jež Komise uveřejnila v prosinci 2008. Dané podvody, z nichž nejčastějším je tzv. karuselový podvod (předmětem legislativního procesu byl kvůli tomu v nedávné době ještě jeden návrh), údajně dosahují objemu až 40 mld. € ročně.

Klíčové body

Nařízení by mělo posílit odpovědnost členských států za správní spolupráci v zájmu ochrany příjmů z DPH všech členských států. Na jeho základě by pro tento účel měla být vytvořena společná, přesně definovaná struktura – Eurofisc.

Spolupráce mezi národními daňovými úřady má probíhat na bázi rychlé výměny informací skrze adekvátně propojené databáze. Plátci DPH by měli mít možnost získat potvrzení o platnosti identifikačního čísla určité osoby (např. obchodního partnera), jakož i odpovídající jméno a adresu.

Předpokládaný další vývoj

Finální nařízení bude v nejbližší době uveřejněno v Úředním věstníku EU.

Odkazy

Komise řekla, jak si představuje zdanění finančního sektoru

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions. Taxation of the Financial Sector (COM(2010)549/5)

Komise 7. 10. 2010 uveřejnila, jak již avizovala dříve, svou kontroverzní vizi zdanění finančního sektoru.

Pozadí

Problematiku tzv. bankovní daně (podle MMF „daně z finančních aktivit) otevřela v květnu 2010 Komise uveřejněním sdělení s cílem neopakovat situaci let 2008-2010, kdy byly z veřejných prostředků saturovány banky, jež nebyly schopny si zajistit vlastní hospodaření. Proto by měly mj. vzniknout národní fondy, oddělené od státních rozpočtů, do nichž by přispívaly samy banky (striktně vzato ale nejsou úvahy o „fondech pro řešení problémů bank totéž co úvahy o dani z finančních aktivit!; více v příspěvku Daně v květnu 2010). Členské státy danou myšlenku v červnu 2010 – s výjimkou ČR – podpořily (více v příspěvku Daně v červnu 2010).

„Konkurenční daň z finančních transakcí byla předmětem debat především na jaře 2010, kdy se za její zavedení postavil EP.

Naposledy se o obou variantách diskutovalo v září 2010 v Radě, v návaznosti na předložení neformálního dokumentu (nonpaperu), v němž Komise porovnávala výhody a nevýhody bankovní daně na jedné straně a daně z finančních transakcí na straně druhé (více v příspěvku Daně v září 2010).

Klíčové body

Komise ve svém sdělení navrhuje dvojí přístup. Na celosvětové úrovni podporuje (fakticky neuskutečnitelnou) myšlenku zavedení daně z finančních transakcí. Výnosy z ní by měly být použity k financování rozvojové politiky a politiky týkající se změny klimatu. Na úrovni EU Komise doporučuje daň z finančních aktivit.

5% sazbou by měly být zdaněny zisky a odměny společností ve finančním sektoru.

Stav projednávání

Komise argumentuje, že „finanční sektor byl hlavní příčinou finanční krize a od státní správy se mu v posledních letech dostalo značné podpory a že „na finanční sektor v EU se nevztahuje DPH (…) daň by mohla zajistit, aby tento sektor nebyl v porovnání s jinými sektory zdaněn nedostatečně. Paradoxní je, že současně uznává, že nemá představu, jak by mělo být s výnosy z této daně (odhadují se ve výši 25 mld. € ročně) naloženo, k čemu konkrétnímu by měly být použity.

Socialisté a zelení v EP (včetně např. Belgie, Francie, Německa a Rakouska) považují návrhy Komise za nedostatečné.

Stavějí se za zavedení daně z finančních transakcí v EU bez ohledu na zbytek světa. Komise ovšem (poměrně logicky spolu s Velkou Británií či Švédskem, které danou daň v 80. letech 20. století nakrátko zavedlo) tvrdí, že EU by v důsledku přišla o svou pozici jednoho z důležitých světových finančních center („zisky a odměny jsou méně mobilní než obchod).

Pozice ČR

Z hlediska ČR je zaznamenáníhodné, že Komise při prezentaci svého dokumentu nereflektovala požadavek na výjimku, jíž ČR získala v červnu 2010 (viz výše).

Objevují se i názory, že výjimka je z hlediska praxe stejně bezzubá, protože lze očekávat, že daň z finančních aktivit se bude vztahovat i na dceřiné společnosti bank působících jinde v EU (a jsou to právě dceřiné společnosti zahraničních bank, jež v ČR zpravidla operují).

Předpokládaný další vývoj

Sdělením se bude zabývat Evropská rada v říjnu 2010 (přičemž Rada se 19. 10. 2010 již postavila za co nejminimalističtější variantu) a platforma G20 v listopadu 2010. V roce 2011 se očekává předložení příslušných politických (legislativních?) iniciativ.

Klíčové v tomto ohledu je, že v roce 2011 bude G20 předsedat Francie, jež zde hodlá (především) o dani z finančních transakcí intenzivně debatovat. Už v září 2010 ji v tom podpořili socialisté a zelení v EP, kteří se obávají, že výnosy z „prosté bankovní daně budou řádově nižší, a tedy systémově nevýznamné. Belgické předsednictví vyslovilo myšlenku, že pokud by daň z finančních transakcí nezavedla celá EU, mohla by tak učinit alespoň eurozóna v režimu tzv. posílené spolupráce (tj. neúčastnily by se všechny státy EU, ale jen některé).

Odkazy

Rada se na správní spolupráci v oblasti daní nedohodla

Návrh směrnice Rady o správní spolupráci v oblasti daní (KOM(2009)29)

Rada 19. 10. 2010 jednala o návrhu směrnice o správní spolupráci v oblasti daní. Politické dohody ale nedosáhla.

Pozadí

Komise svůj návrh uveřejnila v únoru 2009 s cílem (postupně) sjednotit daňovou správu uvnitř EU. Nová norma o správní spolupráci v oblasti daní by měla nahradit směrnici č. 77/799. Plénum EP se textem zabývalo v únoru 2010, jeho názor je ale pro členské státy v Radě nezávazný.

Klíčové body a stav projednávání

Komise především navrhuje, aby počínaje rokem 2015 skončila praxe, kdy se některé členské státy zaštiťují bankovním tajemstvím a odmítají vydat (spontánně/na vyžádání/automaticky) potřebné údaje. Proti se staví zejm. Rakousko a Lucembursko, jiné země (mj. ČR, Nizozemsko, Itálie, Švédsko, Dánsko) naopak považují návrh doplněný kompromisním zněním belgického předsednictví za nedostatečný (to hovoří o tom, že k výměně informací bude moci docházet jedině v případě, že budou „dostupné). Velká Británie nesouhlasí s návrhem jako takovým.

Prolomení bankovního tajemství v daňových otázkách by mělo být povoleno na základě tzv. modelové úmluvy OECD (resp. s odkazem na její dikci, jíž by mělo právo EU obsáhnout). Rakousko se obává, že dojde k posílení pozice švýcarských, lichtenštejnských či singapurských bank, aniž by došlo k jakýmkoli pozitivním posunům uvnitř EU. Spolu s Lucemburskem pouze souhlasilo s vydělením dané otázky z rámce širšího neformálního tzv. daňového balíku (patří do něj mj. zdanění úspor, resp. revize směrnice č. 2003/48, či jednání o posílení správní spolupráce v oblasti daní se Švýcarskem, Andorrou, San Marinem a Monakem) a se separátním jednáním o ní.

Nizozemsko 13. 10. 2010 navrhlo, aby byla zrušena podmínka „dostupnosti vyměňovaných informací. Nezískalo ale podporu ani Rakouska a Lucemburska, ani belgického předsednictví, Francie či Komise.

Nová norma by se měla od roku 2015 týkat všech daní/příjmů bez výjimky (včetně mezd, penzí, dividend, kapitálových zisků, tantiémů ap.) krom těch, na něž se vztahuje speciální legislativa (např. DPH nebo spotřební daně).

Komise by měla v roce 2018 vypracovat zprávu a v případě potřeby seznam daní/příjmů, o nichž si budou moci členské státy vyměňovat informace, rozšířit (Nizozemsko naopak navrhovalo v zájmu dosažení kompromisu seznam zkrátit).

Rovněž by měla být posílena praxe spolupráce mezi státy EU, resp. jejich daňovými autoritami (od roku 2013), a to specifikací společných procedur, formulářů, formátů a kanálů komunikace.

Nadto by měla být zajištěna možnost vzájemné (přeshraniční) inspekce dotčených úřadů, minimálně na takové úrovni, jakou členské státy poskytují třetím zemím. Na druhou stranu by se nová pravidla neměla týkat údajů za zdaňovací období roku 2010 a starší.

Předpokládaný další vývoj

Rada se bude návrhem zabývat znovu 17. 11. 2010.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality