24.11.2010
Euroskop
Někteří evropští politici volají po vystoupení své země z eurozóny. Estonsko k ní naopak vzhlíží s nadějemi. Alespoň to tvrdí estonský ministr financí Jürgen Ligi v rozhovoru pro Wall Street Journal. Přijetí eura podporuje těsná většina Estonců.
Euro je důležitým signálem vnějšímu světu o tom, co jsme dokázali, jaké výdajové škrty jsme přestáli, řekl estonský ministr financí Jürgen Ligi v rozhovoru. „Přijetí eura je dobré pro obecnou důvěru a pro trhy… jsme prostě příliš malí na to, abychom měli nezávislou měnovou politiku. Nikdo nevěří malým měnám, dodal.
Podle výzkumu veřejného mínění provedeného největší agenturou v Pobaltí TNS Emor podporuje euro 52 procent Estonců. „Přijetí spoelčné měny je považováno za poslední krok v přechodu do postavení rovného v EU, interpretoval výsledek ankety profesor ekonomie z Tallinnu Ulo Ennunste. „Je to dobrý krok k ekonomické důvěryhodnosti, ale je to krok uprostřed husté politické mlhy, dodal.
Odpůrci eura oponují, že zavedení jednotné měny způsobí růst inflace. Estonci bojovali tvrdě za zavedení koruny a lehce se jí nevzdají, řekl Anti Poolamets z vedení kampaně proti euru.
Estonsko usilovalo o přijetí do eurozóny již v roce 2007. Zabránila mu v tom však inflace ve výši 6,6 procent, která výrazně přesahovala míru povolenou maastrichtskými kritérii. V roce 2004 pevně navázalo měnový kurz na euro, aby splnilo jednu z podmínek přijetí společné měny. To malé pobaltské zemi znemožnilo devalvovat a zvýšit tím svou konkurenceschopnost. Následkem byl vzrůst nezaměstnanosti až na 15 procent a pokles HDP o 14 procent v roce 2009.
Přísné rozpočtové škrty ve výši 7,5 procent HDP postavily ekonomiku na nohy a pomohly jí splnit maastrichtská kritéria, mezi něž se řadí rozpočtový schodek pod 3 procenta a nízká inflace. Pod vedením Jürgena Ligiho ekonomika obnovila růst, který dosáhl v posledních dvou čtvrtletích 3,1 a 4,7 procent.
Autor: Euroskop
