Čtyři cesty z krize eurozóny podle Financial Times


Marie Bydžovská, EUROSKOP, 7. prosince 2010

Krize eurozóny se vymyká kontrole. Zdá se, že její záchraně nepomůže ani závratná suma 750 miliard eur, kterými její členské státy, Evropská komise a Mezinárodní měnový fond garantují pomoc pro slabé členy. V této situaci prestižní deník Financial Times přináší několik „dosud nemyslitelných návrhů“, jak projekt společné měny vytrhnout z problémů.

Zvýšit nákup dluhopisů Evropskou centrální bankou

Evropská centrální banka (ECB) začala v květnu nakupovat dluhopisy problémových zemích, proto aby nahradila nefunkční trhy. Po několika týdnech ale týdenní objem nákupů prudce poklesl a celková suma dosud dosáhla pouze 67 miliard eur. Bývalý španělský premiér Felipe González a parlamentní lídr socialistů José Antonio Alfonso nyní požadují, aby ECB v nákupech pokračovala a uklidnila trhy podobnou akcí jako americká centrální banka, která zahájila tzv. kvantitativní uvolňování. To dosud rada guvernérů ECB odmítala.

„Nový rozsáhlejší nákup by mohl snížit napětí na trzích, domnívá se i Financial Times. Avšak hlavní překážkou je odpor nejsilnější ekonomiky eurozóny – Německa. Šéf německé centrální banky Axel Weber dlouhodobě nákup dluhopisů veřejně kritizuje. Stírání rozdílů mezi fiskální a monetární politikou je podle něj nezodpovědné a jeho důsledkem může být nárůst inflace. Té se Němci po meziválečné zkušenosti s hyperinflací obávají jak čert kříže.

Pověz, která z nich je ta pravá? Je ekonomie věda, nebo věštění z kříšťálové koule? Ilust. foto Euroskop

Zvětšit objem záchranného mechanismu

Pokud by irskou žádost o pomoc následovaly i další problematické státy, brzy by podle expertů pohltily celý 750-miliardový fond. Možnost navýšení prostředků záchranného mechanismu připustil i Axel Weber. „Pokud Řecko, Irsko, Portugalsko a Španělsko nedokáží financovat své dluhy v příštích třech letech, budou potřebovat dalších 140 miliard eur navrch k dosavadnímu balíku pomoci, řekl německý finančník.

Evropští úředníci se ale obávají, že nárůst financí určených na záchranu potápějících se států by způsobil víc škody než užitku. Finanční trhy by jej mohly pochopit jako signál, že záchrana Španělska je nevyhnutelná. A i Berlín již nyní čelí revoltě proti financování ostatních členů eurozóny. Nárůst prostředků v záchranném fondu by odpor Němců ještě posílil.

Zahájit emisi eurobondů

Nápad vydávat celoevropské dluhopisy poprvé vyšel z úst lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junkera, který v současnosti předsedá skupině ministrů financí eurozóny. Výsledkem jejich emise by byl pokles úroků pro periferní státy a posílení solidarity mezi členy měnové unie.

Stejně jako rozsáhlejší nákup státních dluhopisů, i toto řešení odmítá Německo, protože by tím vzrostly náklady na jeho dluhopisy. Navíc by němečtí občané znejistěli, zda nebudou nuceni se zaručovat za ostatní státy platící eurem. A ani dalším zemím se nelíbí tak výrazný krok směrem k fiskální unii.

Posílit fiskální unii

Ačkoliv má šestnáct členů měnové unie společnou monetární politiku, o fiskální politice rozhoduje každý ministr financí samostatně. Není reálné, že by se národní státy vzdaly pravomoci sestavovat vlastní rozpočet a určovat daně. Ale záchrana Řecka a Irska znamenala krok k integraci fiskálních politik vytvořením společného záchranného fondu, tvrdí britský deník. „Přes Irsko se fiskální unie protlačuje zadními dveřmi, řekl pro Financial Times významný londýnský bankéř. I jiní experti tvrdí, že bez posílení společné fiskální politiky není monetární unie životaschopná.

Rozpad eurozóny

Žádné z řešení nemá podporu všech. Pokud se ale eurozóna nedokáže shodnout na rázném kroku, čeká ji rozpad. Již nyní finanční trhy signalizují, že současným akcím měnové unie nevěří.

Její rozpad by však žádnému státu nepomohl. Pokud by vystoupily problematické státy jako Řecko, jejich dluhy a s nimi související problémy by vzrostly do enormních rozměrů. A dokonce ani německá nostalgie po marce není podložená ekonomickým ziskem. Silný kurz staronové německé měny by určitě nepotěšil vývozce, kteří by ztratili konkurenční výhody, varuje Financial Times.

Autor: Marie Bydžovská

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality