Regionální politika v listopadu 2010

07.12.2010
Euroskop

Komise zveřejnila sdělení o budoucnosti kohezní politiky po roce 2013

Komise zveřejnila sdělení o budoucnosti kohezní politiky po roce 2013

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance: Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti (KOM(2010)642/3)

Komisaři Johannes Hahn pro regionální politiku a László Andor pro oblast zaměstnanosti a sociálních věcí prezentovali 10. 11. 2010 závěry zprávy o hospodářské, sociální a teritoriální soudržnosti. Zajímavost těchto závěrů, která jsou zveřejňovány každé 3 roky, tentokrát tkvěla v tom, že sdělení mělo nastiňovat i budoucnost kohezní politiky po roce 2013, tedy v kontextu vývoje nové finanční perspektivy.

Pozadí

Komise každé 3 roky zveřejňuje zprávu o pokroku učiněném v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti, tentokrát šlo již o 5. zprávu, která se měla věnovat evaluaci jednak stávajícího stavu z hlediska přetrvávajících rozdílností na regionální úrovni, jednak toho, jak kohezní politika přispívá k cílům stanoveným ve strategii Evropa 2020. Ještě důležitější však bylo plánované zaměření zprávy na budoucnost kohezní politiky po roce 2013, kdy se počítá s omezeným počtem priorit a zaměřením i na nové problémy, kterým regiony v rámci EU čelí.

Kohezní politika sloužící prioritně k podpoře chudších regionů EU je jednou z nejnáročnějších výdajových položek unijního rozpočtu. Na konci roku 2009 se objevovaly zprávy o tom, že Komise připravuje přesun odpovědnosti za financování kohezní a regionální politiky více na členské státy a že politika strukturálních fondů může ve stávající podobě skončit vzhledem k chystaným výdajovým úsporám a snahám o přesun peněz rozpočtu EU do jiných kapitol. Oficiální report Komise by měl nyní původní scénáře, které vyvolaly určitou paniku na úrovni regionů i některých členských států, mírnit, a to i v souladu se sdělením o přezkumu rozpočtu EU, které Komise zveřejnila v říjnu 2010. Se změnami kohezní politiky se počítá, mají však být postupné, nikoli revoluční (více v příspěvku „Komise zveřejnila sdělení o revizi rozpočtu EU„).

Klíčové body a stav projednávání

Hlavním poselstvím zprávy by mělo být zachování strukturální a regionální politiky ve stávající podobě podpory ze strukturálních fondů i po roce 2013, přestože o samotných zdrojích pro budoucí financování kohezní politiky ve zprávě není zmínka. Právě nejpodstatnější finanční stránka je závislá na výsledku jednání o budoucnosti rozpočtové politiky, která se teprve povedou.

Ze zprávy vyplývá, že hlavním kritériem pro poměřování relativního bohatství jednotlivých regionů, na jehož základě potom dochází k přerozdělování finančních prostředků, by i nadále měla být míra HDP na obyvatele. Palčivou otázkou je tzv. systém phasing-out, který se po východním rozšíření, jež znamenalo přistoupení řady států, jejichž regiony v míře HDP na obyvatele zaostávaly za průměrem EU, začal týkat i některých regionů, které dosud náležely mezi nejchudší, a tudíž pro finanční pomoc nejzpůsobilejší. Po východním rozšíření, které zamíchalo jak průměrnou hodnotou HDP na osobu v EU, tak rozdělením regionů podle relativního „bohatství na základě tohoto kritéria, některé z těchto původních regionů-příjemců výraznější finanční pomoci „relativně zbohatly, a začaly proto ztrácet nárok na vyšší finanční injekce z evropských fondů. Termín phasing-out označuje postupnou ztrátu nároku na vyšší finanční podporu, která má plnit úlohu jakéhosi záchranného polštáře, aby tato změna pro příslušné regiony nebyla příliš bolestivá.

Dle zveřejněného sdělení Komise plánuje vytvořit pro následující období jakousi přechodnou kategorii regionů, jejichž HDP na osobu se pohybuje mezi 75-90 % průměrného HDP na osobu v rámci EU jako celku, přičemž tato kategorie by se mohla týkat i některých regionů v ČR, které by mohly postupně ztrácet nárok na podporu v rámci cíle „Konvergence.

Již sdělení Komise o revizi rozpočtu EU z října 2010 předpokládalo to, že kohezní politika by z hlediska priorit měla být více propojena s cíli strategie Evropa 2020. Pravidla pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů by měla obsahovat konkrétní seznam tematických priorit (definovaných opět v rámci jednotlivých operačních programů). Novinkou by mělo být pravidlo: čím bohatší stát či region, tím méně finančních prostředků získává a měl by mít i méně priorit na výběr pro investování prostředků ze strukturálních fondů a naopak. Chudší státy či regiony mají nejen dostávat více prostředků, ale i mít právo vybírat z pestřejší palety priorit. Některé priority by ovšem měly být povinné pro všechny. Důsledkem takové úpravy bude přirozeně jednak větší vliv Komise na to, které priority budou v daných regionech financovány z rozpočtu EU, jednak je možné v pozadí cítit i argument, aby „bohatší regiony ze strukturálních fondů tolik nečerpaly.

Hlavní investiční priority, stejně jako distribuce zdrojů mezi jednotlivými programy, prioritními oblastmi a cíli, mají být dopředu ustanoveny na základě „kontraktů mezi Komisí a členskými státy. Komise zvažuje také nové podmínky pro poskytnutí finanční pomoci, např. na straně států by to měla být transpozice unijní legislativy a provedení reforem v oblasti ochrany životního prostředí, výzkumu a inovací apod. Pokud jde o případné finanční sankce pro státy či regiony za nedodržení stanovených cílů, jedinou možností má být pozastavení či anulace prostředků strukturální pomoci v případě, že jsou porušována pravidla Paktu stability a růstu. Dosud se taková možnost týkala pouze prostředků, které čerpaly státy z Kohezního fondu, od roku 2014 se má tato podmínka vztahovat i na prostředky plynoucí z ostatních strukturálních fondů. Otázka regionální pomoci tak byla více provázána s nyní palčivým problémem stability eurozóny.

Specificky se sdělení věnuje problémům městských oblastí, kam spadají například i složité sociální problémy předměstí evropských velkoměst a průmyslových měst. Podle Komise by místní samosprávy měly mít větší prostor pro nakládání s finančními prostředky a měly by s jejich pomocí realizovat rozvojové strategie městských oblastí.

Zpráva se setkala vesměs s kladným přijetím ze strany Výboru regionů, až na některé body. S příznivým přijetím se setkala myšlenka vytvoření přechodové kategorie regionů dosahujících v HDP na osobu 75-90 % průměru EU. Kritizována je naopak vzhledem k současným problémům eurozóny aktuální snaha svázat nárok na prostředky ze strukturálních fondů s plněním kritérií Paktu stability a růstu.

Předpokládaný další vývoj

Sdělení týkající se budoucnosti politiky soudržnosti bylo též hlavním bodem agendy neformálního jednání Rady ministrů pro regionální rozvoj ve dnech 22.-23. 11. 2010 v belgickém Liege. Výsledky naznačily, že kategorizace „přechodové skupiny regionů bude ještě dále upravována a konkretizována. Dle očekávání daly najevo delegace řady členských států nesouhlas s návrhy na podmínění nároku na prostředky z Kohezního fondu plněním kritérií Paktu stability a růstu. S mírnou kritikou se setkaly i přílišné tendence k centralizaci kohezní politiky.

K závěrům obsaženým ve zprávě byla spuštěna veřejná konzultace věnovaná budoucnosti kohezní politiky, která má trvat do 31. 1. 2011. Konkrétní legislativní návrhy vztažené k nové finanční perspektivě na období po roce 2013 má Komise zveřejnit během léta 2011.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality