Zemědělství a rybolov v listopadu 2010

07.12.2010
Euroskop

Komise prezentovala svoje představy o budoucnosti SZP po roce 2013

Komise prezentovala svoje představy o budoucnosti SZP po roce 2013

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Budoucnost SZP po roce 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky (KOM(2010)672)

18. 11. 2010 Komise představila očekávané sdělení týkající se budoucnosti SZP do roku 2020. Je zaměřeno na 3 hlavní cíle – řešení problémů v oblasti potravin, přírodních zdrojů a územního plánování – a prezentuje různé varianty vývoje SZP po roce 2013.

Pozadí

Poslední systémové změny v SZP přijaté v roce 2008 v podobě tzv. Health Check přinesly spíše „kosmetické úpravy. Neřešeny zůstaly především otázky financování této nákladné politiky. Diskutovaným tématem pro nadcházející roky se proto staly otázky budoucnosti SZP a hlavně financí v tomto sektoru po roce 2013. Citlivost této otázky se odrážela i ve skutečnosti, že Komise stále odkládala zveřejnění konkrétnějších návrhů týkajících se právě rozpočtové reformy po roce 2013.

Mezi členy EU převládají zastánci „silné SZP (Francie, Německo, Španělsko, Polsko, Portugalsko, Itálie atd.). Už v prosinci 2009 Francie iniciovala tzv. Pařížskou výzvu pro zachování silné SZP. V únoru 2010 ve Varšavě 9 z 12 členských států, které vstoupily do EU v rámci tzv. východního rozšíření, podepsalo Deklaraci pro silnou SZP. SZP má podle ní garantovat zemědělské příjmy i po roce 2013 a zachovávat principy solidarity, deklarace se ovšem vyslovovala i pro zjednodušení systému a především pro férovou distribuci přímých plateb mezi členskými státy. V září 2010 bylo potom sepsáno francouzsko-německé prohlášení o silné SZP po roce 2013 (více v příspěvku „Debata o budoucnosti SZP po roce 2013 pokračuje„). Zastánci hlubší a radikálnější reformy SZP a výdajových úspor jsou méně početní, reprezentuje je především Velká Británie.

Pokud jde o postoje klíčových institucí EU, nový komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Ciolos z Rumunska je znám odlišným přístupem k reformám než jeho více liberálně a na radikálnější reformu orientovaná Dánka Mariann Fischer Boel. Ciolos podpořil myšlenku reforem, ale s důrazem na nutnost zachování finančních podmínek v sektoru. Vyslovuje se též dlouhodobě pro nápravu nerovností, které panují v oblasti přímých plateb, zejména mezi novějšími a staršími členskými státy. Komise na jaře 2010 spustila veřejnou konzultaci o budoucnosti SZP po roce 2013. EP zase svůj postoj vyjádřil v červenci 2010 schválením usnesení o budounosti SZP po roce 2013 (více v příspěvku „Reforma SZP po roce 2013 na plenárním zasedání EP„).

Klíčové body a stav projednávání

Téma budoucnosti SZP po roce 2013 je těsně provázáno s debatou o rozpočtové politice EU, ale nejde jen o otázku objemu financí v sektoru. Důležitá je samotná metodika kalkulace přímých plateb, otázky řízení zemědělských trhů a zvládání krizových situací (krizová situace se v průběhu roku 2009 objevila především v sektoru mléka a mléčných produktů, problémy se objevují i v některých dalších odvětvích živočišné produkce, jako je chov prasat a drůbeže a produkce vepřového a drůbežího masa). Důležitou otázkou jsou také požadavky liberalizace vnějších obchodních vztahů na zemědělském trhu a předpokládané úplné zrušení vývozních náhrad dle požadavků WTO, které staví do popředí problém konkurenceschopnosti evropského zemědělství.

Sdělení nabízí 3 varianty pro vývoj SZP po roce 2013:

Nejméně radikální varianta změn předpokládá zachování stávajícího systému přímých plateb, ale navrhuje je spravedlivěji rozdělit mezi členské státy. Vzhledem k problémům v některých odvětvích mají být posíleny nástroje řízení rizik. V oblasti rozvoje venkova tato varianta předpokládá zachování cílů vyplývajících z Health Check (dodatečné zacílení dotací na boj se změnami klimatu, na ochranu vod, na inovace a na podporu udržitelných obnovitelných zdrojů energie).

Radikálnější varianta změn opět slibuje spravedlivější rozdělení přímých plateb, ale počítá i s jejich zcela novou metodikou. Přímé platby mají být vypláceny v různých sazbách. Základní sazba by odpovídala současným přímým platbám a nárok na ni by měl být jednoznačně podmíněn plněním norem cross-compliance. Tato základní sazba by měla být doplněna o povinnou roční platbu za doplňkové environmentální akce (tedy za to, co zemědělec vykoná pro ochranu životního prostředí nad rámec dodržování cross-compliance). Zachovány by měly být též platby za přírodní omezení v oblastech odpovídajících současným LFA a podpora produkce u některých „zvláště citlivých oborů. Zajímavé je, že v rámci této varianty jsou zvažovány i některé kroky, které byly navrhovány již v rámci Health Check a které se kupř. v ČR, pro niž je od časů kolektivizace typická spíše koncentrovaná zemědělská produkce, nesetkaly se souhlasným přijetím. Jde opět o snahu o finanční zvýhodnění malých zemědělských podniků a naopak o snahu omezit či zastropovat základní sazbu přímých plateb s ohledem na velikost zemědělského podniku. V oblasti rozvoje venkova tato varianta počítá s podporou nových priorit s ohledem na boj se změnami klimatu, řízení rizik, ale i kompenzaci snižování zemědělských příjmů v některých oblastech.

Jak bývá obvyklé u sdělení, která v oblasti SZP nastiňují budoucí konkrétní reformní návrhy, je přítomna i třetí, nejradikálnější varianta změn, která navrhuje postupně zrušit přímé platby v jejich stávající podobě a poskytovat jen omezené platby za poskytování environmentálních veřejných statků a platby pro oblasti, které trpí přírodním omezením a znevýhodněním. „Revoluční varianta počítá i se zrušením všech tržních regulačních opatření s výjimkou případů závažné krize, priority rozvoje venkova se mají podle ní soustřeďovat hlavně na poskytování dotací pro boj se změnami klimatu a na ochranu životního prostředí.

Vzhledem k výše naznačeným postojům aktérů i členských států je ovšem vítězství varianty v čistě této radikální podobě poměrně nepravděpodobné.

Pozice ČR

Postoj ČR je spíše rezervovaný k iniciativám za silnou SZP vzhledem k vědomí složité finanční situace ze strany současné české vlády, jednoznačný je ale její požadavek narovnání asymetrických prvků v distribuci přímých plateb.

ČR prezentovala svůj postoj k navrhované reformě na speciálním setkání ministrů zemědělství států, které se staly členy EU v roce 2004 a 2007, které se uskutečnilo jako již druhé v pořadí den před zasedáním Rady ministrů pro zemědělství a rybářství 28. 11. 2010. Postoj ČR zdůrazňuje úředevším spravedlivé podmínky v přidělování finančních prostředků, další zjednodušování a modernizaci SZP a v souladu s již zmíněnými charakteristikami české zemědělské výroby odmítá zastropování přímých plateb dle velikosti podniku. Podobný postoj k problematice zastrropování přímých pleteb na zasedání Rady 29. 11. 2010 prezentovalo z „novějších členů Slovensko a Rumunsko, ze „starších členů potom Německo.

Předpokládaný další vývoj

O navržených variantách budou i nadále jednat členské státy v rámci Rady pro oblast zemědělství a rybářství. Jednání probíhají i mezi jednotlivými členskými státy, už v listopadu 2010 se nad textem sdělení sešli ministři zemědělství Polska a Velké Británie a též ministři Francie a Rakouska, které dalo najevo, že sympatizuje s německo-francouzskou pozicí vůči reformě SZP.

Otázkou je připojení dalších států, zejm. ze střední Evropy včetně ČR, vzhledem k tomu, že 9. 11. 2010 zástupci ČR, Bulharska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska podepsali v Bratislavě ve formátu V4+2 tzv. Bratislavskou deklaraci s názvem „Spoločná deklarácia o reforme Spoločnej poľnohospodárskej politiky EÚ. Deklarace je považována za jakousi protiváhu zářijovému francouzsko-německému prohlášení, které prosazuje zachování statu quo, pokud jde o metodiku kalkulace přímých plateb. K k základním principům Bratislavské deklarace naopak patří prodloužení uplatňování zjednodušeného systému přímých plateb na hektar (SAPS) ze strany států střední a východní Evropy a opuštění tzv. historického principu při výpočtu sazeb přímých plateb na farmu (SPS).

EP bude moci na základě Lisabonské smlouvy o podobě reformy poprvé spolurozhodovat. V rámci EP má být proto od prosince 2010 zahájeno jednání s Komisí na půdě výboru AGRI. V lednu 2011 chce EP pořádat veřejné slyšení na téma přímých plateb, budoucnosti tržních regulací a rozvoje venkova, v únoru 2011 potom pořádá komplexní workshop o financování SZP. Teprve na přelomu února a března 2011 by mělo dojít ke zveřejnění návrhu zprávy k předloženému sdělení Komise, zpravodajem byl určen německý europoslanec Albert Dess z frakce EPP. Na květen 2011 a začátek léta 2011 je potom naplánováno hlasování výboru AGRI a pléna EP.

Komise má zveřejnit konkrétní legislativní návrhy změn v SZP na období po roce 2013 též do léta 2011.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality