Pavel Černý, Lidové noviny, 10. prosince 2010
S blížícím se termínem předání Nobelovy ceny disidentovi Liou Siao-poovi úřady pronásledovaly aktivisty, kteří by se mohli slavnostního ceremoniálu v Oslu zúčastnit. Den před ceremoniálem Čína vyhlásila vlastní „cenu“.
„Tady nejde o lidská práva, ale o vměšování se do vnitřních záležitostí, nechala se včera slyšet mluvčí čínské vlády Ťiang Jü. Tlumočila nesmlouvavě odmítavý postoj Pekingu k udělení Nobelovy ceny za mír disidentovi Liou Siao-poovi. „Čínský lid a drtivá většina lidí na světě jsou proti, tvrdila Ťiang Jü s tím, že „Nobelův výbor by měl uznat, že je v menšině. Od začátku října, kdy byli zveřejněni letošní laureáti Nobelovy ceny, se svět snaží přimět Čínu k tomu, aby vězněného disidenta propustila. Liou byl loni odsouzen k jedenáctiletému vězení. „Provinil se proti paragrafu 105, který postihuje podněcování k podvracení státní moci. Zašel prostě ve své kritice státu příliš daleko, vysvětlovala mluvčí čínské vlády.
Bezprostředně poté, co Nobelův výbor oznámil, že cenu za mír udělí vězněnému disidentovi, vyzvala Čínu k jeho propuštění Francie a po ní celá Evropská unie. Amerika byla opatrnější. Když si nakonec prezident Barack Obama dovolil udělat totéž, co Evropa, a přimluvil se za Siao-poa, dostal z Pekingu ráznou odpověď: „Nevměšujte se do našich vnitřních záležitostí.
„V Číně vládne svoboda vyjadřování, ale v mezích zákona. Na snímku si vykračuje čínský zákon před řeckým pavilonem na Expu 2010 v Pekingu. Foto AP
Svoboda v mezích zákona
Vlna výzev západních vlád rychle opadla. Čína přitom ani nenaznačila, že se jimi bude nějak zabývat. Jediný, kdo vytrval a dokola světu připomíná osud vězněného disidenta, jsou jednotlivci, ke kterým patří exprezident Václav Havel nebo bývalý jihoafrický arcibiskup a bojovník proti apartheidu Desmond Tutu. Vyvinout tlak na Čínu je pro svět čím dál složitější. A Čína je si toho dobře vědoma. Americe například svazují ruce hned dvě věci – vypůjčila si od Číny peníze, s jejichž pomocí odvrátila nejhorší, když před dvěma lety naplno vypukla ekonomická krize. Hlavně pak ale na Čínu tlačí, aby uvolnila kurz své měny (jüanu). Čína jej udržuje uměle na nízké úrovni, aby se jí dobře vyváželo. Současně tak vlastně brání vlastní trh před zbožím zvenku, které nemá šanci konkurovat cenou.
Na výzvy Západu, aby propustila Liou Siao-poa, reagoval Peking tím, že naopak přitvrdil. Od začátku října přibylo případů nátlaku na aktivisty, kteří jsou pod neustálým dohledem a nesmějí nikam cestovat. Přibylo i přímých represivních zásahů – agentura AP včera v té souvislosti citovala například zátah na křesťanskou charitu, která podporovala pozůstalé po obětech skandálu se sušenou kojeneckou stravou (obsahovala melamin, který způsobil několika dětem smrt a tisícům dalším vážné zdravotní problémy).
S blížícím se termínem předání Nobelových cen pak úřady začaly pronásledovat ty z aktivistů, kteří by podle nich mohli mít v úmyslu se slavnostního ceremoniálu v Oslu zúčastnit. Televize CNN citovala aktivistu a výtvarníka Aj Wej-wej a ekonoma Mao Jü-š‘, kterým policie zabránila odcestovat z pekingského letiště. Oba létají do světa často, tentokrát by prý ale podle oficiálního zdůvodnění mohl jejich odlet „ohrozit národní bezpečnost. „Nechápu jejich logiku – tímhle přece nedosáhnou ničeho pozitivního, řekl CNN dvaaosmdesátiletý Mao Jü-š‘, jeden ze signatářů Charty 08, jejímž spoluautorem je právě Liou Siao-po.
Číňané si ale vedou svou. Velvyslanec v Norsku Tchang Kuo-čchiang včera na internetové stránky ambasády umístil obsáhlý text, v němž vysvětluje, proč je udělení ceny Liou Siao-poovi chybou. „V Číně vládne svoboda vyjadřování, ale v mezích zákona, citovala prohlášení televize CNN. „Komunistická strana a vláda akceptují kritiku a samy sebe podrobují kritice, ale to se přehlíží, zvlášť na Západě. Úřady v těchto dnech pro jistotu zablokovaly čínské stránky západních zpravodajských webů jako BBC News nebo CNN.
Autor: Pavel Černý